VYBERTE SI REGION

Selhání ruské sondy prý mohl zavinit americký radar

Moskva - Selhání ruské meziplanetární sondy Fobos-Grunt, která se v neděli zřítila do Tichého oceánu, mohl – náhodně – zavinit americký radar na Marshallových ostrovech.

17.1.2012 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Uvedl to dnes ruský list Kommersant, podle kterého toto podezření seriózně zvažují ruští experti, vyšetřující krach projektu.

Vyšetřovací komise odmítla tuto hypotézu oficiálně komentovat. Neúspěšná mise k měsíci planety Mars Phobos stála ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos na pět miliard rublů (více než tři miliardy korun) .

„Zpočátku se posuzovala varianta, že selhaly palubní počítače, ale nakonec se ukázala neudržitelnou – pokyn k otevření slunečních baterií byl normálně splněn. Nyní odborníci posuzují variantu technické závady či zkratu v systému zásobování (energií). Kromě toho jsou i další verze, z nichž jedna je spjata s vnějším působením na stanici,“ citoval deník svůj nejmenovaný zdroj z kosmického průmyslu.

Zkrat elektroniky

Konkrétně se sonda mohla po startu ocitnout pod vlivem amerického radaru z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu, který v dané chvíli sledoval dráhu jednoho z asteroidů. „Není vyloučeno, že se sonda náhodně ocitla v oblasti působnosti radaru a pod vlivem megawattového impulsu zkratovala elektronika. Poté už nebyla s to vydat pokyn ke spuštění motorů,“ poznamenal.

Zdroj zdůraznil, že tato verze se posuzuje jako „vyšší síla“, a ne jako úmyslný zásah.

Kommersant nezískal ani oficiální vyjádření vyšetřovací komise, komentáře se zdrželi i nezávislí experti. Jiný zdroj z Roskosmosu jen připustil, že zjistit skutečné příčiny selhání sondy bude velice složité, protože dílčí telemetrické údaje, získané během krátkých spojení se sondou, sotva poskytnou objektivní obrázek.

Prototyp radaru

Zkušební středisko Ronalda Reagana na Kwajaleinu, patřící americké armádě, disponuje podle deníku čtyřmi výkonnými radary, vybudovanými v rozmezí let 1960 až 1970: ALTAIR, TRADEX, ALCOR a MMW. Jejich hlavním úkolem je sledovat let bojových hlavic při zkušebních testech raket, ale radar ALTAIR se využívá i pro sledování kosmického prostoru, kde je schopen zachytit objekty větší než 15 metrů. Koncem 90. let, v rámci vývoje americké protiraketové obrany, koncern Raytheon postavil na atolu i prototyp radaru XBR, který má sice nižší výkon, ale je rovněž schopen sledovat i kosmické objekty.

Cizí zásah

Popovkin již dříve vyslovil podezření, že ruské vesmírné havárie mohou být způsobeny i cizím zásahem. „Nechceme nikoho obviňovat, dnes ale existují velmi mohutné prostředky vlivu na kosmické aparáty, jejichž použití nelze vyloučit,“ řekl Popovkin v rozhovoru pro list Izvestija. Nicméně naznačil, že základní problémem programu Fobos byly omezené finanční prostředky, které „předurčily volbu riskantních technických řešení“.

Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.

Podrobnou zprávu o příčinách neúspěchu mise má Roskosmos podat do konce ledna.

Autor: ČTK

17.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
2 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies