VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Referendum na Krymu pojede sledovat i poslanec Šarapatka z Úsvitu

Simferopol (Ukrajina) – Ke sledování nedělního referenda o sebeurčení Krymu se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa. Podle dnešní zprávy agentury RIA Novosti to oznámila krymská volební komise. Oficiální představitelé těchto zemí přitom účast při hlasování neohlásili a naopak dali na vědomí, že plebiscit je nelegální a že jeho výsledek neuznají. Na Krym míří mimo jiné poslanec dolní komory českého parlamentu za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, který svou pozorovací misi oznámil v rozhovoru pro list Právo.

14.3.2014 10
SDÍLEJ:

Milan ŠarapatkaFoto: Archiv VLP

Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa hodlá referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních politiků a pozorovatelů, mimo jiné z USA, Izraele, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Řecka.

Krymské úřady daly najevo velký zájem o účast zahraničních pozorovatelů, ale oslovené státy podle dosavadních informací nechtějí vyslat své oficiální zástupce. Výjimkou je Rusko, odkud přijedou poslanci parlamentu.

Dalším, kdo potvrdil svou účast na pozorovatelské misi, je pět zástupců bulharské krajně pravicové strana Ataka (Útok). Vůdce této nacionalistické strany Volen Siderov se již dříve postavil na stranu Moskvy. Pro list 24 časa prohlásil, že nová vláda v Kyjevě je nelegitimní a je výsledkem převratu vedeného extremisty, teroristy a profašistickými organizacemi. Jestliže západ uznal Kosovo, měl by podle něj to samé udělat i s Krymem.

Nedělního hlasování se podle Malyševa může zúčastnit přes 1,5 milionu oprávněných voličů. Převážně ruskojazyčný Krym podle údajů z letošní ledna obývá 1,96 milionu lidí.

Očekává se příklon k Rusku

Očekává se, že jihoukrajinský autonomní poloostrov, který je nyní pod faktickou kontrolou ruských vojenských jednotek, se vysloví pro připojení k Rusku. USA či EU upozornily, že referendum kvůli jeho nezákonnosti neuznají. Opakovaně také vyzvaly Moskvu, aby jeho uspořádání zabránila.

Se situací na Krymu se chtěla v minulých dnech na místě seznámit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) – její vojenské pozorovatele však do oblasti nevpustily ozbrojené hlídky. Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Robert Serry musel Krym kvůli výhrůžkám opustit.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že OBSE musí pro své mise získat souhlas místních představitelů. „Kvůli logistice by přirozeně mělo souhlasit vedení ukrajinských regionů, kde se očekává působení (mise)," uvedlo ministerstvo. Moskva prozatím formálně uznává příslušnost Krymu k Ukrajině, zároveň ale tvrdí, že tamní obyvatelé mají právo o svém osudu rozhodnout sami.

Inspektoři OBSE chtěli mimo jiné prověřit, zda Rusko dodržuje smlouvu o své černomořské flotile. Ta sídlí na pronajaté základně v krymském Sevastopolu a bez souhlasu Kyjeva nesmí na poloostrově podnikat žádné vojenské akce. Proruské úřady na Krymu tvrdí, že ruští vojáci základnu neopustili, stejnou pozici zastává také Moskva. Ozbrojence bez identifikačních znaků, kteří jsou rozmístěni na poloostrově, Kreml označuje za „krymskou domobranu"; v zahraničí panuje přesvědčení, že to jsou příslušníci ruské armády.

Zahraniční novináři, kteří na Krymu působí, hlásí pohyby ruských vojsk i mimo základny flotily. Například v pondělí Reuters informoval o koloně nejméně stovky ruských vojenských vozidel asi 15 kilometrů od Sevastopolu. Dnes Reuters oznámil, že nedaleko Sevastopolu zakotvila ruská výsadková loď Jamal, ze které následně vystoupili vojáci a vyjely nákladní vozy a nejméně jeden obrněný transportér.

Autor: ČTK

14.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
Sněm ANO 2017
3 30

Průzkum: Volby by vyhrálo hnutí ANO. ODS se dotahuje na ČSSD

Letecká společnost Emirates provozuje nejvíce typů letadla Airbus A380
21

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Šéf poslanců ČSSD Sklenák: Kvůli Babišovi by se měla sejít koaliční rada

Vysvětlení nákupu korunových dluhopisů společnosti Agrofert, které ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš poslal Sněmovně, je podle předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka neuspokojivé a pro ČSSD nepřijatelné. Záležitostí by se měla zabývat koaliční rada a nabídnout řešení, uvedl dnes Sklenák v pořadu Partie televize Prima.

Papež František vyzývá: Urovnejte korejskou krizi, nebo nás válka zničí

Cestou z Egypta poskytl papež František rozhovor novinářům, ve kterém navrhl, aby se řešení krize na Korejském poloostrově ujali prostředníci. Hovořil o možnosti, že by jím mohlo být Norsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies