VYBERTE SI REGION

Sloni v Mosambiku mohou být do deseti let vybiti

Maputo – Před pěti lety bylo v Mosambiku kolem 15.000 slonů, kvůli pytlákům jich ale rychle ubývá. Pokud se nepřijme nějaké radikální opatření, pak hrozí, že do deseti let nezbude v oblasti slon ani jeden. Upozorňují na to ochránci životního prostředí, kteří soudí, že by pak mohla být podobně postižena i Jihoafrická republika, napsala agentura AFP.

16.5.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Marcela Lazurková

Při sčítání z vrtulníku v roce 2011 bylo v rezervaci v Niasse u hranic s Tanzanií, na samém jihu země, zjištěno 2667 koster. Byla to zvířata zabitá za poslední dva roky.

Podle odhadů usmrtí pytláci ročně kolem tisícovky slonů. „Máme více zabitých, než narozených slonů," poznamenal poradce nevládní organizace Wildlife Conservation Society (WCS) Carlos Lopes Pereira. „Jestli to bude takhle pokračovat, může se stát, že tu nebudeme mít žádné slony už za osm let," soudí.

Mosambik, zničený občanskou válkou, která skončila v roce 1992, zůstává jednou z nejchudších zemí Afriky. A to i přesto, že tam byla nedávno objevena významná ložiska zemního plynu a uhlí. Státní rozpočet nestačí ani na uspokojení základních potřeb obyvatel, ochrana životního prostředí tak rozhodně není prioritou.

Pytláci disponují moderní výzbrojí

Hlídačů v rezervacích je málo a jsou špatně vyzbrojeni – mají pušky z druhé světové války, zatímco pytláci disponují moderní výzbrojí a vozidly, která umožňují lovit ve velkém.

„Jsou schopni zabít několik zvířat najednou," řekl Pereira. Pytláci, kteří znají zvyky slonů, zabijí nejdříve vůdčí samici stáda. Ostatní zvířata jsou pak zmatená a běhají kolem dokola, což lovcům umožní zabít na místě až pět či šest kusů.

Roste také úmrtnost mladých slonů, kteří zůstali bez ochrany. Ti se stávají obětí zejména lvů.

Mosambické úřady tvrdí, že pytláci přicházejí z Afrického rohu. „Pytláci původně přicházeli ze Somálska přes Keňu," vysvětluje šéf státního resortu ochrany přírody Francisco Pariela. „Najímají obyvatele Mosambiku a platí je za to, aby je informovali o pohybu stád. Do všeho jsou zapleteni státní úředníci, stejně jako obyvatelé oblasti," dodává.

Pytláci zabili v roce 2011 jen kvůli klům 25.000 slonů

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) vydala počátkem roku zprávu, v níž stojí, že „africký kontinent dosud nikdy nezažil takové vybíjení slonů". Podle této zprávy zabili pytláci v roce 2011 jen kvůli klům 25.000 slonů.

Nelegální obchod se slonovinou se od roku 2007 zdvojnásobil a za posledních patnáct let ztrojnásobil. Sloní kly jdou především do Asie a na Blízký východ, kde se z nich vyrábí například prášek používaný v tradičním lékařství.

Rozvojový program OSN (UNDP) a organizace zabývající se ochranou životního prostředí uvádějí, že dnes jsou ohroženi sloni na jihu a východě Afriky, kteří byli dosud poněkud stranou nájezdů pytláků. Zvlášť zranitelný je Mosambik, kde se pytláctví považuje jen za běžný přestupek. „Můžeme dávat jen pokuty, nemůžeme nikoho vsadit do vězení. Zatkli jsme jich hodně, ale pytláci se ničeho nebojí. Zaplatí pokutu a jsou volní," lituje Pariela.

„Vláda problém pytláctví nebere vážně. Není schopna přijmout účinná opatření," prohlašuje ředitel lobbistické organizace Centro Vivo Terro Carlos Serra. Nevinní ale nejsou ani všichni policisté. „Některé zbraně, které používají pytláci, pocházejí od policistů. Všichni to vědí," podotkl Serra.

Na špatnou ochranu živočišných druhů v Mosambiku loni poukázal dokonce i Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Lopes Pereira se obává, aby se pytláci z Mosambiku nezaměřili na slavný Krugerův národní park v Jihoafrické republice. V této rozsáhlé rezervaci hraničící s Mosambikem, kde jsou dnes ohroženi hlavně nosorožci, je zhruba 12.000 slonů.

„Obchod se slonovinou se zcela vymyká kontrole. Zabíjení zvířat kvůli slonovině je stále častější, a nebude-li v Mosambiku zastaveno, obrátí se jednou i proti Jižní Africe," varuje Pereira.

Autor: ČTK

16.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies