Nový systém, který zavede například takzvanou superhrubou mzdu a sloučí odvody do jedné platby, by měl být proti současnému jednodušší. Podle propočtů ministerstva financí by na úpravě měla většina zaměstnanců získat, více peněz státu naopak odvedou živnostníci a lidé zaměstnáni na pracovní dohody. Koncepci reformy dnes schválila vláda, samotnou změnu legislativy poslanci projednají až koncem roku.

Největší novinkou pro zaměstnance bude patrně zavedení takzvané superhrubé mzdy, která se bude skládat z hrubého platu navýšeného o povinné sociální a zdravotní odvody placené zaměstnavatelem. Po úpravě už zaměstnavatel odvody hradit nebude, zdravotní a sociální pojištění se strhne ze superhrubé mzdy pracovníka. Nynějších několik položek v rámci sociálního pojištění se sloučí do jednoho odvodu (u zaměstnanců na 19 procent), který doplní devítiprocentní odvod na zdravotní pojištění. Koncept superhrubé mzdy v současnosti funguje v Česku.

Reforma se naopak negativně dotkne části živnostníků, kteří mohou v současnosti ušetřit na placení povinných odvodů. Podle ministerstva jsou tak ve srovnání se zaměstnanci ve výhodě. "Zaměstnanec má ve srovnání se samostatně výdělečně činnou osobou výrazně vyšší daňovou a odvodovou zátěž. Živnostníci si mohou v rámci paušálních výdajů snížit daňový základ a vyměřovací základ na placení odvodů o 40 procent a odvodové zatížení je dvakrát nižší. Navíc v současnosti při založení živnosti platí roční osvobození od placení sociálních odvodů," uvedl úřad.

Živnostníci ani unie zaměstnavatelů proto nesouhlasí s plánem vlády pravého středu a nedávno představili svůj vlastní návrh reformy, který počítá s mírnějším zatížením drobných podnikatelů. Upozornili rovněž, že živnostníci se při vyšším zatížení budou snažit systém obcházet. Živnostníků se zastala také část koaličních poslanců.

Podnikatelé sdruženi v Klubu 500 zas upozornili, že nová legislativa zvýší náklady firem. Ty totiž budou muset rychle aktualizovat své počítačové programy na výpočet mezd. "Zásadně nesouhlasíme s termínem účinnosti, který je příliš krátký vzhledem k předpokládanému schválení v Národní radě v prosinci 2011. Takto přijatá změna zákona musí mít dostatek času na přípravu nových programů pro softwarové firmy," uvedl Klub 500.

Ministerstvo financí tvrdí, že s výjimkou části pracovníků a živnostníků na úpravě daní a odvodů většina pracujících získá. Například největší skupina zaměstnanců s příjmem 328,1 až 844,38 eura (zhruba 8000 až 20.600 korun) si přilepší asi o 2,7 eura (66 korun) měsíčně, méně však vydělají někteří lidé s vyššími platy.

Analytik slovenské UniCredit Bank Dávid Dereník plánované změny přivítal. "Reforma je určitě krokem vpřed. Slovensko momentálně patří mezi tu horší polovinu zemí, co se týče složitosti a byrokracie v daňovém a odvodovém systému," řekl.

Předchozí daňová reforma, která od roku 2004 sjednotila daň z příjmů, zemi pomohla zejména při lákání nových investic. Není však jasné, zda budou mít ohlášené změny podobný vliv. "K tomu, abychom byli opravdu výrazně lákavější zemí, potřebujeme přistoupit k razantnějším reformám a zmenšení bariér podnikání, jako je například zlepšení vymahatelnosti práva, flexibility Zákoníku práce nebo snížení celkové byrokracie a korupce," dodal ekonom.
Daňový systém plánuje zjednodušit také Česko, ministerstvo financí chce v rámci reformy koncept superhrubé mzdy zrušit. Součástí daňové reformy je i zrušení zhruba čtvrtiny z celkových 118 daňových výjimek.