Slovensko-maďarský spor je směšný i nebezpečný

Slovensko nepovolilo vstup do země maďarskému prezidentovi Lászlóvi Sólyomovi, jenž se chtěl v pátek zúčastnit v Komárně odhalení sochy zakladatele uherského státu svatého Štěpána. Podle deníku Der Standard musí do diplomatické roztržky nyní zasáhnout Evropská unie, jinak hrozí, že z ní budou dále těžit pravicoví radikálové na obou stranách. Die Presse naopak soudí, že další eskalace tohoto sporu nehrozí díky tomu, že obě země jsou členy EU.

„Je to spor jako z 19. století – groteskní, nacionalistický a velmi nebezpečný,“ komentuje Die Presse další šrám na vztazích mezi Bratislavou a Budapeští. Der Standard označuje chování politiků obou států za „směšnou provinční pózu kolem odhalení sochy a ne neškodný konflikt, z něhož budou obě země jen těžko hledat cestu ven“.

Skutečnost, že maďarský prezident i přes výzvy slovenských představitelů odmítal v den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do bývalého Československa zrušit svou soukromou cestu do Komárna a nakonec se vydal alespoň doprostřed mostu mezi jihoslovenským městem a maďarským Komáromem, považuje Der Standard za zbytečnou provokaci.

„Na druhé straně ale slovenský premiér Robert Fico nejednal jinak. Zákaz vstupu prezidentovi jiné země EU je mezi diplomaty považován za něco jako největší přijímanou provokaci,“ tvrdí rakouský list.

Z krachu vztahů těží krajní pravice

Za mnohem horší, než je chování Sólyoma a Fica, ale deník považuje skutečnost, že z krachu slovensko-maďarských vztahů těží radikální pravice na obou stranách hranice. „Na tahu je tak nyní EU. Unie už nesmí sporu mezi Bratislavou a Budapeští nečině přihlížet. Je potřeba zprostředkovatel, ne divák,“ soudí Der Standard.

Die Presse míní, že v jiných dobách by takový spor vedl k přerušení diplomatických styků mezi oběma zeměmi „a možná k něčemu horšímu“. Tak daleko to podle tohoto vídeňského deníku tentokrát nedojde.

„Postará se o to už jen skutečnost, že obě strany sporu jsou členy EU,“ je přesvědčen rakouský list. To je podle něj důkaz stabilizační role, jakou unie v Evropě hraje, a díky níž starý kontinent, až na výjimku války v bývalé Jugoslávii, po rozpadu sovětského bloku před 20 lety nezabředl do národnostních konfliktů.

Roztržka podle Bruselu zatím nevyžaduje zákrok

Švédské předsednictví Evropské unie se staví k poslední maďarsko-slovenské diplomatické roztržce zdrženlivě, prozatím podle něj není důvod k „akci“, napsala v pondělí agentura APA.

Mluvčí Evropské komise Michael Mannv pondělíoznačil incident za „bilaterální záležitost“ mezi Bratislavou a Budapeští.

Podle Manna nezmiňují evropské regule „nic specifického“ o zakázání vstupu představiteli jednoho členského státu EU do jiné země unie. Na otázku novinářů, zda je tedy takový krok možný, nechtěl dát jednoznačnou odpověď. Komise prý roztržku zatím neřeší. Rovněž prý doposud nedostala od Maďarska slibovaný dokument, ve kterém si chce Budapešť na Bratislavu stěžovat.

Evropská unie podle maďarského ministra zahraničí Pétera Balázse postrádá jakýkoli mechanismus, který by zabránil některému z členských států narušit volný přechod svých hranic jiné zemi EU. Evropský parlament by se proto měl tímto problémem zabývat, aby se v budoucnu vyloučilo opakování podobného incidentu, napsala maďarská agentura MTI.

Bratislava s Budapeští si přes víkend udělovaly lekce z diplomacie, okomentoval diplomatickou roztržku slovenský list Sme. Podle Slovenska oznámil Sólyom pozdě svou soukromou návštěvu Komárna, kde se chtěl zúčastnit odhalení sochy zakladatele uherského státu svatého Štěpána. Maďarsko naopak namítá, že ji ústně ohlásilo již dávno. V červnu to prý řekl i slovenskému velvyslanci Petru Weissovi, kterého tehdy přijal po jeho uvedení do funkce.

„Oznámení o návštěvě prezidenta se běžně podává ústně,“ citoval list předního českého odborníka na diplomatický protokol Ladislava Špačka. Podle něj byla maďarská nóta z 13. srpna informací o technickém zabezpečení prezidentské návštěvy. Bratislava dokument považuje za oznámení cesty.

Slováci mají napjaté vztahy s Maďarskem, které jejich území ovládalo po staletí

Sólyoma ještě před vydáním zákazu ke vstupu do země jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič vyzval, aby do Komárna 21. srpna nejezdil. Návštěva Slovenska v den výročí okupace bývalého Československa vojsky Varšavské smlouvy by podle něj nebyla vhodná. Vpádu se totiž zúčastnily i maďarské jednotky. Budapešť se za podíl na vojenském potlačení demokratizačních procesů v Československu již v minulosti omluvila.

Vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem, které území svého severního souseda po staletí ovládalo, jsou dlouhodobě velmi napjaté. Označení maďarského prezidenta za nežádoucí osobu na Slovensku je podle deníku Hospodárske noviny přivedlo na nejhorší úroveň od vzniku samostatného státu v roce 1993. V poslední době je přiostřily například slovenský jazykový zákon či založení extremistické Maďarské gardy. Maďarské ministerstvo zahraničí se o incidentu chystá oficiálně informovat členské státy EU.