Kdysi nejpopulárnější politické uskupení v zemi ve volbách roce 2010 vypadlo z parlamentu, o návrat do sněmovny se LS-HZDS neúspěšně pokoušela i v letošních předčasných volbách.

Za Mečiarovy vlády v 90. letech se Slovensko dostalo do mezinárodní izolace. Jeho vládnutí provázela kritika ze zahraničí kvůli nedodržování principů demokracie, ale i kontroverzní privatizace nebo podezření ze zneužití tajné služby k politickým cílům.

„Oznámil (Mečiar), že na mimořádném republikovém sněmu už nebude kandidovat," uvedl člen vedení LS-HZDS Ján Kovarčík. Mečiar už dříve uvedl, že v případě volebního neúspěchu odejde z čela strany. Své rozhodnutí před novináři nekomentoval. Jeho nástupce chce LS-HZDS zvolit do léta.

Mečiar byl v minulosti nejoblíbenějším slovenským politikem, ve volbách v roce 1992 se svou stranou získal přes 37 procent hlasů. Před dvaceti lety stál spolu s nynějším českým prezidentem Václavem Klausem u rozpadu Československa.

Popularita LS-HZDS pak postupně klesala, zvrátit propad preferencí ji nepomohl ani návrat do koalice pod vedením levicového premiéra Roberta Fica v roce 2006. Ve volbách o čtyři roky později Mečiarova strana už nepřekročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny a letos nezískala ani procento hlasů.

Podle politologů LS-HZDS nemá šanci vrátit se do vysoké politiky ani po výměně Mečiara. Sympatizanti strany totiž přešli k populárnímu Ficovi a jeho sociálním demokratům (Směr-SD), kteří se ziskem více než 44 procent hlasů přesvědčivě vyhráli březnové parlamentní volby.

Kromě Mečiara odchází z politického výsluní také jeho někdejší hlavní politický rival a nástupce na premiérském postu Mikuláš Dzurinda. Jeho Slovenská demokratická a křesťanská unie-demokratická strana (SDKU-DS), donedávna nejsilnější strana slovenské pravice, utrpěla v posledních volbách těžkou porážku.

Dzurinda vzápětí oznámil, že se už nebude ucházet o post předsedy strany, kterou vede od jejího vzniku v roce 2000. Bývalý dvojnásobný premiér na přelomu století vyvedl zemi z mezinárodní izolace, za jeho vlády země vstoupila do Evropské unie i NATO a provedla rozsáhlé ekonomické reformy.