VYBERTE SI REGION

Fico chce být prezidentem. A je jasný favorit

Bratislava - Slovenského premiéra může ohrozit spíš zcela nový soupeř než dosavadní kandidáti. Otázky spíš vyvolává, proč o post vlastně usiluje.

18.12.2013 2 AKTUALIZOVÁNO 18.12.2013
SDÍLEJ:

Premiér Robert Fico.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Čekání na Fica, jak by se dala nazvat dosavadní prezidentská kampaň na Slovensku, skončilo.

Premiér a současně šéf levicové strany Smer, která z posledních voleb vzešla jako absolutní vítěz, dnes oznámil, že příští rok na jaře hodlá kandidovat na hlavu státu.

Robert Fico televizní diváky, spolustraníky a velvyslance včetně Livie Klausové, kteří jeho projevu přihlíželi, zpočátku pořádně napínal. Obšírně popisoval úspěchy svojí vlády a sliboval ještě světlejší zítřky – platy podle premiéra porostou, nezaměstnanost bude klesat a inflace zůstane nízká.

Coby eurofederalista si také překvapivě rýpnul do EU, která se podle něj příliš vzdálila lidem. Teprve pak přišlo oznámení, na které všichni čekali minimálně několik měsíců. „Jako člověk se hrdě hlásím ke Slovensku a budu vlasteneckým prezidentem," vzkázal Fico za bouřlivého potlesku v sále bývalé budovy slovenského parlamentu.

Nejen drtivé vítězství v parlamentních volbách, ale i většina průzkumů před prezidentským kláním pasují šéfa Smeru na jasného favorita.

Roztříštěná opozice totiž do boje vysílá hned 12 kandidátů 
a ani politologové se neshodnou, který z nich je vlastně Ficův nejvážnější soupeř. Někteří tipují podnikatele Andreje Kisku, jiní bývalého šéfa křesťanských demokratů Pavola Hrušovského a další herce a exministra kultury Milana Kňažka nebo nezařazeného poslance Radoslava Procházku.

Bude zajímavé sledovat Ficovu kampaň

Většina analytiků se však shoduje, že Fica by mohla porazit jen velmi známá osobnost s širokou podporou – například často zmiňovaná expremiérka Ivetta Radičová.

Ta však už dříve vyloučila, že by do prezidentského klání promluvila. Jenže v druhém kole může Ficovi zavařit i méně výrazný kandidát, pokud se proti němu opozice spojí – podobnou zkušenost kdysi učinil i někdejší premiér Vladimír Mečiar.

Bude zajímavé nyní sledovat Ficovu prezidentskou kampaň, premiér totiž své nynější soupeře počátkem roku ostře kritizoval, že slibují nesplnitelné. „Kandidáti lžou od první minuty svojí kandidatury. Slovenský prezident nemá žádné pravomoci, kterými by mohl provádět změny ve finanční, hospodářské, sociální nebo právní oblasti. Stačí si přečíst ústavu," sepsul Fico uchazeče o prezidentský úřad.

Co se omezených pravomocí hlavy státu týče, má šéf Smeru samozřejmě pravdu. Ostatně dosavadní prezidenti byli na slovenské politické scéně víceméně neviditelnými figurami.

I proto se mnozí ptají, proč vlastně Fico usiluje o úřad, který je spojen s mnohem menším vlivem než premiérské křeslo. Někteří odborníci tvrdí, že politik zkrátka cítí, že jeho šance možná už nikdy nebudou větší.

„Je to zřejmě první politik na Slovensku, který pozná, kdy je přesycení jménem takové, že by měl člověk pomýšlet na odchod. A funkce premiéra je pro něho vhodným závěrem," citoval deník Sme člena vedení Smeru.

Předčasný politický důchod?

Někteří politologové to však považují za ukvapené. „Pokud uvážíme, že prezidentské období je omezené dvěma obdobími, odsuzuje se Robert Fico 
v případě zvolení k předčasnému politickému důchodu," citoval list Pravda politologa Michala Horského. Důvodem kandidatury může být nakonec prostý fakt, že Smer jinou výraznou osobnost nenašel. Zvlášť když ministr vnitra Robert Kaliňák odmítl o prezidentský post usilovat.

Nyní se spekuluje o tom, že by mohl být novým premiérem v čele vlády Smeru.

Fico počátkem roku také prozradil, že ideální slovenský prezident by podle něj měl být všeobecně uznávanou autoritou schopnou spojovat společnost nadstranickými kompromisy. A to je popis, který na slovenského premiéra příliš nesedí. Ti, kteří Fica nevolili, jej totiž často považují spíše za populistu, který kritiky válcuje silou buldozeru. Šéf maďarské strany Most-Híd Béla Bugár dokonce Ficovi nedávno vyčetl, že společnost rozděluje hraním na nacionalistickou notu.

Slovenský premiér má teď pár měsíců na to, aby přesvědčil alespoň část těch, kteří mu dosud nemohli přijít na jméno, že dokáže být i jejich prezidentem.

Vizitka slovenského premiéra Roberta Fica (49), který dnes oznámil kandidaturu na prezidenta:
Fico patří dlouhodobě k nejpopulárnějším politikům na Slovensku. Premiérem byl již v letech 2006–2010, nyní znovu od dubna 2012.

Působí i jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě Bratislavské univerzity, od roku 2002 se zde habilitoval a získal docenturu.

Narodil se 15. září 1964 v Topoľčanech. Po studiích právnické fakulty v Bratislavě působil od roku 1986 do poloviny 90. let jako expert na trestní právo v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V letech 1994 až 2000 mimo jiné zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci zasedl do sněmovny za postkomunistickou Stranu demokratické levice (SDL); v období 1992–2002 byl členem ústavněprávního výboru; v letech 2002–2006 členem výboru pro lidská práva.

V SDL byl šéfem poslaneckého klubu, později místopředsedou. Po volbách v roce 1998 se SDL stala vládní stranou, Fico z ní odešel a v prosinci 1999 si založil vlastní stranu, nazvanou Směr a v jejím čele šel do voleb v roce 2002.

V dalších volbách v červnu 2006 Směr zvítězil a Fico se v létě 2006 stal předsedou koaliční vlády s Hnutím za demokratické Slovensko (HZDS) expremiéra Vladimíra Mečiara a s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Jána Sloty.

Ficův Směr-SD vyhrál i další volby v červnu 2010, vládu se straně ale nepodařilo sestavit, a šla tedy do opozice. 
Vítězný comeback zažila Ficova strana při volbách v březnu 2012, od kterých kontroluje parlamentní většinu a vládne sama.

Vůbec poprvé na sebe výrazněji upozornil v roce 1994 při takzvané „noci dlouhých nožů", během níž vládní koalice Vladimíra Mečiara personálně ovládla státní správu. Fico tehdy jako jediný zástupce opozice zůstal sedět v parlamentním sále a sledoval počínání vítězů.

Fico je ženatý, s manželkou Svetlanou má syna Michala. Je znám jako náruživý sportovec.

Autor: ČTK, Martin Dohnal

18.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies