VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soud pro lidská práva odsoudil Rusko za katyňský masakr

Štrasburk/Moskva  – Evropský soud pro lidská práva dnes odsoudil Rusko za ponižující a nelidské zacházení s některými blízkými obětí masakru v Katyni, při kterém tajná sovětská policie NKVD v roce 1940 postřílela tisíce zajatých Poláků.

16.4.2012
SDÍLEJ:

Budova Evropského soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.Foto: REUTERS

Masakr lze podle tribunálu považovat za válečný zločin. Moskva naopak s uspokojením kvitovala, že soud nezavázal ruské úřady obnovit vyšetřování případu, považovaného v Rusku za již promlčený.

Dnešní rozsudek není pravomocný. Obě strany mají tři měsíce na to, aby se odvolaly k vyšší instanci štrasburského sou­du.

Z ponižujícího zacházení Rusy obvinilo 15 příbuzných obětí katyňského masakru, štrasburský tribunál dnes dal zapravdu deseti z nich, kteří byli blízkými příbuznými obětí. Ruská justice odmítala žádosti pozůstalých o informace, za jakých okolností jejich blízcí zemřeli, a o jejich rehabilitaci.

Štrasburský tribunál také konstatoval, že nemůže zhodnotit, zda Rusko při vyšetřování masakru porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, protože se soudem nespolupracovalo a neposílalo mu vyžádané podklady.

Rozhodnutí odpovídá ruským zájmům

Rozhodnutí soudu podle ruského zástupce Andreje Fjodorova odpovídá ruským zájmům, a proto nepředpokládá, že by se Moskva ještě odvolala. „Ve prospěch Ruska vyznívá rozhodnutí v hlavním bodu: obnovení vyšetřování katyňského případu je mimo rámec kompetencí soudu. To je nesporně pozitivní výsledek,“ řekl agentuře Interfax.

Případ z roku 1940 podle Fjodorova nespadá pod jurisdikci štrasburského soudu kvůli promlčení, jakkoli polští žalobci tvrdili opak a požadovali, aby Rusko masakr vyšetřilo a vypátralo viníky.

Po vstupu sovětské armády do Polska tajná policie v katyňském lese nedaleko západoruského Smolenska i na jiných místech postřílela celkem asi 22.000 Poláků, hlavně příslušníků polských elit.

Katyňský masakr a přístup Moskvy k němu dlouhodobě zatěžuje polsko-ruské vztahy. Sovětský režim z něho dlouhé desítky let obviňoval nacisty, pravdu o těchto událostech se ruská veřejnost dozvěděla v éře Gorbačovovy perestrojky: až 13. dubna 1990 během návštěvy tehdejšího polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského Moskva oficiálně připustila, že zločin byl dílem sovětské tajné policie NKVD.

Rusko masakr vyšetřovalo od začátku 90. let do roku 2004, kdy ho hlavní vojenská prokuratura zastavila s tím, že viníci jsou již mrtví, a většinu dokumentů z vyšetřování utajnila.

Před dvěma lety se zdálo, že přelom je na dosah: ruský premiér Vladimir Putin se spolu se svým polským protějškem v Katyni poklonil památce obětí a odsoudil zločiny stalinismu. V témže roce, kdy nedaleko Katyně při leteckém neštěstí zahynul polský prezident Lech Kaczyński a jeho spolupracovníci, i poslanci ruského parlamentu ve zvláštním prohlášení uvedli, že zločin nařídilo sovětské vedení v čele se Stalinem.

Přesto však spor nebyl plně urovnán. Otázka rehabilitace obětí totiž ještě zůstává otevřená a Moskva ani nepředala Varšavě všechny tajné dokumenty.

Autor: ČTK

16.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies