VYBERTE SI REGION

Soud v Haagu rozhodne o obviněních Chorvatska a Srbska z genocidy

Haag – Mezinárodní soudní dvůr v úterý v Haagu vynese rozsudek, jímž ukončí dlouholetý proces, v němž se Chorvatsko a Srbsko vzájemně viní z genocidy během válečného konfliktu v první polovině devadesátých let. Mnozí právní experti ale mnoho šancí na úplný úspěch žalob nedávají ani jedné ze stran. Mimo jiné v této souvislosti připomínají, že s podobnou žalobou proti Bělehradu dříve zcela neuspěla ani Bosna a Hercegovina.

2.2.2015 9
SDÍLEJ:

Mezinárodní soudní dvůr v úterý v Haagu vynese rozsudek, jímž ukončí dlouholetý proces, v němž se Chorvatsko a Srbsko vzájemně viní z genocidy během válečného konfliktu v první polovině devadesátých let.Foto: ČTK/ANP/JUAN VRIJDAG

Chorvatsko se na hlavní soudní orgán Organizace spojených národů obrátilo už v roce 1999. Jeho žaloba – podaná původně proti srbsko-černohorské Jugoslávii – činí Bělehrad odpovědným za etnické čistky naplňující skutkovou podstatu genocidy, jež páchaly v době konfliktu jím kontrolované síly na chorvatském obyvatelstvu. Dopouštěly se toho vražděním, vězněním, mučením a násilným přemísťováním Chorvatů v oblastech, které vůdci srbských separatistů zahrnovali do „své domoviny".

Chorvatsko chce potrestání všech viníků, odškodnění za materiální škody, informace o zhruba 865 dosud nezvěstných osobách a navrácení okolo 25.000 uměleckých a historicky cenných předmětů údajně neprávem odvezených během války.

Bělehrad protižalobu předložil počátkem roku 2010. Obvinil Chorvatsko, že se genocidy dopustilo během ofenzivy Bouře, kterou provedlo v samém závěru války (1991–1995). Chorvatské jednotky podle žalobců zabíjely a vyháněly Srby žijící v oblasti chorvatské Krajiny a na dalších místech a ničily jejich majetek, aby se nemohli vrátit.

Potrestání viníků

Srbsko žádá zamítnutí žaloby protistrany a naopak uznání viny Chorvatska na genocidě vůči srbskému obyvatelstvu. Chce také potrestání viníků, odškodnění obětí a umožnění návratu srbských obyvatel, kterých podle Bělehradu z Chorvatska uteklo na 200.000 a mnozí z nich se ještě nemohli vrátit. Srbsko se ale ve své žalobě také domáhá, aby Chorvatsku přestalo slavit jako státní svátek 5. srpen, den vítězství operace Bouře.

Válka, která v Chorvatsku vypukla v létě 1991 poté, co tato tehdejší jugoslávská republika jednostranně vyhlásila nezávislost, byla jedním z ozbrojených konfliktů, jež provázely rozpad bývalé jugoslávské socialistické federace. Chorvatští Srbové za podpory vedení Srbska v čele s prezidentem Slobodanem Miloševičem následně vyhlásili, rovněž jednostranně, separatistickou Republiku srbská Krajina (RSK). Ve vypjaté atmosféře pak začalo vyhánění chorvatského obyvatelstva. Válka, která skončila až v roce 1995, si podle některých odhadů vyžádala až na 20.000 lidských životů a obrovské materiální škody.

Hlavní, veřejné líčení s vyslechnutím argumentace stran se konalo loni od 3. března do 1. dubna. Poté začala příprava verdiktu za zavřenými dveřmi. Rozhodoval o něm sedmnáctičlenný senát složený ze všech 15 soudců soudního dvora a doplněný dvěma soudci „ad hoc". Soudce „ad hoc" může vyslat strana sporu, jež nemá mezi členy soudu OSN svého soudce. To je případ Chorvatska i Srbska. O rozsudku, jenž se připravoval složitým několikafázovým způsobem, rozhodovala většina hlasů – každý soudce musí hlasovat pro nebo proti, žádný se nemůže zdržet hlasování. Při nesouhlasu však lze k rozsudku doplnit odmítavé stanovisko soudců jiného názoru.

Rozhodnutí nejvyššího soudního orgánu Organizace spojených národů je každopádně definitivní – nelze se proti němu odvolat a je závazné. Pokud je některá ze stran názoru, že druhá strana rozsudek nerespektuje, může podat stížnost Radě bezpečnosti OSN, která má možnost přijmout proti proviněnému státu určitá opatření.

I když lze stěží předvídat, jaký nakonec verdikt bude, někteří právní experti jsou přesvědčení, že Mezinárodní soudní dvůr plně neuspokojí žalobu ani Chorvatska ani Srbska, byť může určitá provinění jedné či druhé či obou stran konstatovat. Tak či onak by tento ortel měl přispět k tlusté čáře za bolestivou minulostí ve vztazích obou národů.

Autor: ČTK

2.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
3 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies