Soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé bývalé britské kolonie, vynese rozsudek v jeho případu. Informoval o tom na svých webových stránkách. Americké úřady podezírají Koženého z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.

Finančník, který závratně zbohatl během privatizace v Česku, na Bahamách žije již delší dobu. V říjnu 2005 ho kvůli americké žádosti zatkla bahamská policie. Po 19 měsících ve vazbě ve věznici v ostrovní metropoli Nassau byl propuštěn na kauci 300.000 dolarů (5,8 milionu korun). Od té doby se Kožený u bahamských soudů úspěšně proti vydání do USA bránil.

Zatajené informace

V roce 2007 bahamský soud rozhodl, že Kožený se nedopustil zločinů umožňujících vydání, konkrétně praní špinavých peněz. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch, a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil.

Kožený nepopírá, že uplácel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly. Londýnský soud je pro Američany poslední možností, jak zvrátit rozhodnutí bahamských soudů. Rozsudek bude vynesen ve středu hodinu před polednem místního času (12:00 SELČ).

Londýnský tribunál se Koženého vydáním loni na konci listopadu zabýval dva dny. Argumenty obou stran se soustředily z velké části na precedenty a na to, zda trestné činy, z nichž je Kožený viněn, jsou důvodem k vydání.

Potrestaný Bourke

Američané o vydání finančníka velmi stojí. Podle některých informací mimo jiné nechtějí vynést rozsudek u jiných obviněných v případu, dokud nebude znám výsledek žádosti. Trest zatím zná jen americký podnikatel Frederic Bourke, kterého americké soudy kromě jiného uznaly vinným z toho, že o korupci v zahraničí věděl. Bourke se nyní rozsudek snaží zvrátit.

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks vyplývá, že americká vláda v roce 2007 kvůli Koženého případu naléhala na bahamskou. Tamní premiér Hubert Ingraham slíbil, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti Spojených států o vydání finančníka. Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše.

Do ázerbájdžánské operace, která měla získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.

O Koženého vydání z Baham se zatím marně domáhají také české úřady. Finančník na Bahamských ostrovech žije od roku 1995. V posledních letech tvrdí, že již nemá žádný významný majetek.