VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Španělsko se kvůli krizi vzdá polední siesty

Madrid – Dlouhé polední siesty, které si pracující Španělé tradičně dopřávají vzhledem k bohatému obědu, jsou kvůli zuřící hospodářské krizi v ohrožení.

15.11.2011 2
SDÍLEJ:

Španělská vlajkaFoto: DENÍK/archiv

A pro mnohé zaměstnance bude velmi těžké změnu letitých pořádků, kdy je normou dlouhý pracovní den s několikahodinovou polední pauzou, strávit, píše agentura AP.

Španělské hospodářství, které je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny, trápí řada problémů. Kromě dluhů a nezaměstnanosti je to i malá produktivita práce. Podle ekonomů za ní stojí také tradiční dlouhá polední pauza, a tak čím dál více propagují americký model práce od devíti do pěti. Kratší pracovní den by podle nich znamenal, že lidé budou v práci více odpočatí a soustředění, a budou proto podávat lepší výkony. Navíc budou mít večer čas třeba na koníčky nebo na děti.

Víc a víc společností si teď uvědomuje, že by jim změna pracovní doby prospěla, ale zažité zvyky se jen obtížně mění. Španělé se třeba těžko zbavují představy, že jim u nadřízených pomůže, když budou v práci vysedávat co nejdéle do večera.

„Chceme se vyhnout zbytečně dlouhým pracovním dnům, které produktivitu práce nijak nezvedají,“ tvrdí například Teresa Diaz de Teranová z vedení španělské asociace malého a středního podnikání. Antonio Camunas, který šéfuje poradenské společnosti Global Strategies, to říká úplně bez obalu: „Ve Španělsku se prostě ve velkém mrhá časem. O tom není pochyb.“

Právo na siestu ve Španělsku není stanoveno zákonem, délku polední pauzy si většinou vyjednávají odbory nebo ji určí zaměstnavatel. Ve srovnání se severněji položenými zeměmi je ale přestávka na oběd velmi štědrá. Hodně lidí tráví u jídla dvě hodiny nebo i víc a považuje dlouhou pauzu za své nezadatelné právo, přesto se množí názory, že siesta je v nynější situaci přehnaný luxus.

Několikahodinová polední pauza přitom ve Španělsku zdomácněla až v polovině 20. století. Předtím Španělé obědvali víceméně společně se zbytkem Evropy, ale po ničivé občanské válce, která skončila v roce 1939, si kvůli zajištění rodin museli často hledat dvě zaměstnání. Když skončili v jedné práci, dopřáli si několik hodin odpočinku, než odpoledne nastoupili do dalšího zaměstnání. A z této pauzy se pak zrodil zvyk i pro ty, kdo měli práci jen jednu.

O tom, kolik lidí si vybírá v práci polední pauzu a jak dlouhou, neexistují žádné oficiální statistiky. Ekonomové ale tvrdí, že ve španělských firmách jsou práce s pevnou pracovní dobou a osmihodinový pracovní den spíše výjimkou. Dvouhodinovou siestu mají například i zaměstnanci velké ropné společnosti Repsol nebo největší španělské banky Santander.

Dlouhá siesta znamená, že druhá polovina pracovního dne je velmi neproduktivní

Jeden z bankovních úředníků, který reportérovi agentury AP nechtěl sdělit své jméno, například popsal, jak to v kanceláři vypadá po návratu z oběda. „Po obědě lidi jen zívají a pijí kafe,“ tvrdí muž, podle nějž jsou zaměstnanci kvůli trávení jídel o několika chodech v práci ještě nejméně hodinu nepoužitelní. „Myslím, že kdybychom měli půl hodiny nebo 45 minut, abychom se rychle najedli a mohli dřív odejít, byli bychom o dost produktivnější,“ shrnul úředník, který v práci denně zůstává až do osmé večer.

Boj tomuto zažitému zvyku vyhlásili například v elektrárenské společnosti Iberdrola. Zavedli totiž pravidelnou celoroční pracovní dobu od sedmi do tří. Monica Oviedová, která ve firmě pracuje, si nový pořádek chválí. „Všichni kamarádi mi závidí,“ tvrdí matka tří dětí, podle níž pevná pracovní doba znamenala snížení počtu absencí a pracovních úrazů a naopak zlepšení produktivity.

Už jednou citovaný konzultant Antonio Camunas zavedl kratší pracovní den u části svých zaměstnanců a také má jen pozitivní ohlasy. Právě taková změna by podle něj Španělsku pomohla: nejen na cestě z krize, ale také při snaze spojit kariéru s péčí o rodinu. „Musíte si stanovit priority. My žijeme tak, že nám prostě nezbývá na nic čas.“

Autor: ČTK

15.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies