VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Španělská vláda žádá zrušení katalánského ministerstva zahraničí

Madrid – Španělská vláda dnes rozhodla, že požádá ústavní soud, aby pozastavil činnost katalánského ministerstva zahraničí. Informoval o tom španělský deník El Mundo. Podle španělské vlády se region Katalánsko vytvořením ministerstva zahraničí snaží dostat otázku požadované samostatnosti tohoto regionu na mezinárodní půdu.

5.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Podle španělského ministra spravedlnosti Rafaela Catalá je ustavení katalánského ministerstva zahraničí v rozporu se španělskou ústavou, která stanoví rozdělení kompetencí mezi centrální vládu a autonomní regiony. A právě mezinárodní vztahy, ale také třeba obrana, justice či cla spadají výlučně do kompetence centrální vlády.

Katalánsko vytvořilo ministerstvo zahraničí v polovině ledna, předtím v katalánské vládě fungoval jen tajemník pro mezinárodní vztahy. Při nástupu do funkce se první šéf katalánské diplomacie Raül Romeva netajil tím, že se bude snažit získat podporu v zahraničí pro projekt katalánské vlády – dosáhnout do 18 měsíců samostatnosti své země. Hodlá využít i svých dlouholetých zkušeností europoslance a problém dostat zejména na půdu Evropské unie. Ta už ale dala najevo, že příliš úspěšný nebude.

Legitimní a legální politika

Podle Romevy není důvod se znepokojovat. „Katalánsko dělalo, dělá a bude dělat zahraniční politiku, protože je to legální a legitimní," prohlásil podle dnešního vydání katalánského listu La Vanguardia Romeva. Katalánská vláda má už delší dobu několik zastoupení v zahraničí, například v New Yorku, Londýně, Bruselu či Vídni, a kromě toho má ve světě několik desítek kulturních center.

Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě španělské ústavy, platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament. Autonomní regiony mají právo spravovat například své finance, jsou zodpovědné za školský systém, zdravotnictví či sociální služby.

Loni schválil katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, rezoluci, podle níž má být uspořádáno referendum a do 18 měsíců má vzniknout samostatný stát. Španělský ústavní soud ale rezoluci označil za neústavní. Již v roce 2014 zakázal ústavní soud referendum o nezávislosti, místo něhož katalánská vláda uspořádala nezávazné hlasování. V něm se pro nezávislost na Španělsku vyslovilo asi 80 procent hlasujících, ovšem jen při zhruba 40 procentní účasti.

Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl napůl. Mnozí z nich si stěžují, že jejich bohatý region, produkující pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.

Autor: ČTK

5.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

7

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Petr Jašek se v neděli sejde v Kladně s přáteli z církve

Kladensko - Lékař Petr Jašek (53) z Kladenska je český humanitární pracovník a dokumentarista. Veřejnosti se stal známým poté, co byl v prosinci 2015 zadržen súdánskými úřady v Char túmu. Tamním soudem byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou protistátní činnost. V únoru mu byla udělena prezidentská milost a súdánský prezident nařídil jeho okamžité propuštění. Do České republiky se vrátil v neděli.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies