VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Španělsko zasažené krizí pochybuje o svých symbolech

Madrid – Španělsko zasažené krizí se ocitlo v jakési změti hlubokého zklamání všeho druhu, v jakési „totální bouři“, jež je přivádí k pochybnostem o dosud nedotknutelných symbolech, jako je monarchie, autonomie regionů či spojenectví s latinskoame­rickými zeměmi, píše agentura AFP.

21.4.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

Nic na tom nezmění snímek šéfa vlády, jehož hruď zdobí Řád aztéckého orla a jenž s odzbrojujícím úsměvem pozvedá sklenku při své nedávné cestě do Mexika.

Španělům mnohem spíše utkví v paměti fotografie jejich krále, jenž s nejistotou a smutným pohledem pronáší historická slova: „Velmi toho lituji. Chyboval jsem a víckrát se to nestane.“

„V době, kdy státu hrozí, že bude muset požádat o finanční pomoc, skýtá taková lehkovážnost ze strany nejvyšší autority strašlivý obrázek, který mnoho lidí pohněval,“ konstatuje profesor politických věd z Barcelony Ferran Requejo.

Důvodem této omluvy byl nákladný lov slonů v Botswaně, který by býval možná prošel nepozorován, kdyby čtyřiasedmdesá­tiletý král Juan Carlos nemusel být naléhavě přepraven do vlasti, když utrpěl zranění.

„Kdyby nebylo krize, přišla by kritika také, ale s mnohem menší silou, jako před několika lety, když vešlo ve známost, že jel lovit medvědy do Ruska, což bylo považováno za nevhodné,“ říká Ferran Requejo.

Nyní však země prožívá krizi. „Když panuje krize tohoto rozsahu, všechno chování se mění,“ vysvětluje sociolog Fermín Bouza.

Po smrti Franciska Franca v roce 1975 a po demokratické transformaci, která byla označována za vzornou, a po letech prosperity založené na intenzivním rozvoji stavebnictví se Španělsko v roce 2008 propadlo do krize, když praskla bublina trhu s nemovitostmi, která zruinovala jeho ekonomiku.

O čtyři roky později se nezaměstnanost dotýká téměř čtvrtiny ekonomicky aktivního obyvatelstva a státní dluh se stal neúnosným. Španělská ekonomika vzbuzuje nedůvěru trhů.

Vláda konzervativce Mariana Rajoye, která nastoupila k moci v prosinci, nedopřává zemi oddechu a vyhlásila nevídaně úsporný rozpočet. Ušetřeny nejsou ani nosné sektory demokracie – zdravotnictví a školství.

Nespokojenost se projevuje na každodenních demonstracích proti „přistřihávání“ rozpočtů znázorněném nůžkami jako výrazu chudoby, která se rozmáhá.

Terčem ústřední vlády jsou regiony, jimž vytýká finanční nedisciplinovanost. A to do té míry, že zpochybňování jejich široké autonomie, pilíře mladé demokracie zrozené z ústavy z roku 1978, již není tabu.

Posílená centralizace je na programu pravice a nyní k tomu nastala příhodná příležitost, zdůrazňuje Anton Losada, profesor politických věd v Santiagu de Compostela.

To však vyvolává nebezpečí separatistických tendencí tam, kde jsou nejsilnější, tedy v Katalánsku a v Baskicku.

„Projevují se tu všechna zla dohromady, někteří hovoří o totální bouři,“ shrnuje Fermín Bouza.

„Je to samozřejmě politika a ekonomika, ale také ztráta podpory veřejnosti, problémy spojené s monarchií, problém vymanit se z krize čistě úspornou politikou, to vše zemi staví před negativní horizont,“ uvádí Bouza.

Nepříjemné zprávy přišly nedávno z Argentiny, která je sice Španělsku přátelsky nakloněnou zemí, ale která oznámila částečné zestátnění společnosti YPF, pobočky ropného giganta Repsol.

To Madrid, ťatý do živého, přimělo, aby vytáhl na křižácké tažení na obranu svých národních zájmů a svých podniků působících v Latinské Americe, která je spásnou oblastí pro ekonomiku v krizi.

„Jsme v postavení slabého a Argentina této slabosti využila,“ prohlašuje Ferran Requejo.

V této chvíli se zdá být „totální bouře“ pod kontrolou, soudí Fermín Bouza. „Obcházíme tuto bouři, ale to nebude trvat věčně,“ upozorňuje zároveň. Obává se chvíle, kdy si lidé uvědomí, že se věci nezmění pouhou strategií snižování deficitu.

Autor: ČTK

21.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pomoc s ochranou státních hranic by měly „slušně nabídnout" Řecku ostatní země Evropské unie ve chvíli, kdy to Atény samy nezvládají. Při příchodu na dnešní mimořádný summit EU k migrační problematice to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.
2 11

Brusel kárá Maďarsko. Jak skončí spor o vysoké školy?

Bezpilotní letoun - dron. Ilustrační foto.
5 12

Policie chce na pomoc nové drony. Nejenom k ochraně prezidenta

Trump chce odejít z NAFTA. Největší obchodní dohoda světa možná skončí

Bílý dům chce odstoupit od severoamerické dohody o volném obchodu. Největšímu obchodnímu uskupení světa tak možná hrozí zánik. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je smlouva pro Ameriku nevýhodná a brání ve vytváření nových pracovních míst.

Smutná zpráva z filmového světa. Zemřel Jonathan Demme, režisér Mlčení jehňátek

Jonathan Demme, režisér oscarového Mlčení jehňátek, dnes zemřel v New Yorku. Bylo mu 73 let. Příčinou úmrtí byly komplikace s rakovinou jícnu.

Překvapení se nekoná, Rada zvolila šéfem ČT opět Petra Dvořáka

Českou televizi povede od začátku října po dobu dalších šesti let opět její stávající ředitel Petr Dvořák. V druhém kole volby generálního ředitele veřejnoprávní televize získal od Rady České televize maximum patnácti možných hlasů.

AKTUALIZUJEME

Charlie Hebdo: Policie zadržela 10 podezřelých

/VIDEO/ Velké zatýkání po Francii a Belgii. V souvislosti s útokem na redakci časopisu Charie Hebdo z ledna 2015 bylo do dneška zadrženo deset podezřelých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies