Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špioni na ropné plošiny

Oslo – Studená válka dávno skončila. Přesto má norská bezpečnostní informační služba plné ruce práce se sledováním ruských agentů.

9.2.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Ti se v posledních letech činí zřejmě ještě horlivěji než za dob, kdy byla Evropa rozdělena do dvou mocenských bloků. Tentokrát jde ovšem především o průmyslovou špionáž.

Největší norský deník Aftenposten ve čtvrtek informoval o rekordně vysokém počtu aktivních agentů v zemi. Norská bezpečnostní informační služba (PST) dokonce zorganizovala o této tematice speciální semináře pro pracovníky průmyslu.

Jørn Holme, ředitel PST tuto skutečnost potvrzuje. „Za studené války v Norsku aktivně působili agenti několika zahraničních rozvědek. V devadesátých letech se situace zklidnila, poté ovšem znovu nabrala obrátky. Už jsme zase na stejné úrovni jako za studené války. Rozdíl je pouze v tom, že v Norsku nyní působí agenti z více zemí,“ řekl Jørn Holme. Konkrétní země ovšem odmítl jmenovat.

Přestože současná špionáž využívá nejmodernější techniku, považuje Jørn Holme za nejdůležitější součást práce agentů získávání kontaktů a spolupracovníků. „Člověk je snadno vtažen do hry, ani neví jak,“ dodává Holme.

Hlavní zájem - těžba nerostných surovin

Řada zdrojů potvrzuje, že mezi zaměstnanci ruského velvyslanectví v Oslo jsou lidé, kteří si v Norsku budují síť kontaktů. Zájem je hlavně o vyspělé průmyslové technologie využívané při těžbě nerostných surovin, především ropy a zemního plynu. Rusové mají malé zkušenosti s těžbou přímo pod mořskou hladinou a Rusko má zájem těžit daleko na severu, prakticky až na severním pólu.

Kim Ellertsen, který vede norskou Bezpečnostní radu pro průmysl, potvrdil, že i podle jeho informací v Norsku sílí snahy o průmyslovou špionáž. A zájem má jak Východ tak i Západ. Západní průmyslové podniky usilují o získání informací z konkurenčních firem. „Pro norské podniky představují bývalé země východního bloku přece jen větší riziko než Západ. Ten má stále technologický náskok,“ řekl Ellertsen.

Rusové nesouhlasí

Tiskový atašé z ruského velvyslanectví v Oslo Jevgenij Kolesnikov výše uvedené informace odmítá: „Tato tvrzení jsou neodůvodněná. Je to jen opakování z dob studené války,“ uvedl Kolesnikov pro list Aftenposten.

„Tato prohlášení jsou v příkrém rozporu s udržitelným zlepšováním rusko-norských vztahů včetně spolupráce ozbrojených složek, orgánů spravedlnosti a speciálních služeb, což se týká i nových úkolů v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu, organizované kriminalitě a drogové síti.“

Aftenposten, (kro)

 

9.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentské koleje. Ilustrační foto.
8

Univerzitní koleje hlásí stop stav, tisíce studentů jsou bez ubytování

Stanislav Šulc.
12

Pohledem Stanislava Šulce: Není Německo jako Německo

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

/FOTOGALERIE/ V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

AKTUALIZOVÁNO

Německé kroje nebo prezident ve frontě. Uživatelé se baví německými volbami

Německé volby byly tématem nedělního dne. Za velkého zájmu odvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na místě na ni čekaly desítky novinářů. Na mnoha místech se tvořily fronty. Tu si kvůli velkému zájmu musel vystát i současný prezident Frank-Walter Steinmeier. Ještě větší pozornost však vzbudili někteří občané, již přišli volit v krojích.

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

Deset lidí v jedné kanceláři, chybějící klimatizace a katastrofální stav knihovny. To jsou problémy současného sídla Nejvyššího soudu v brněnské Burešově ulici. Vyřešit je má nová přístavba za 114 milionů korun. Procesy se ale ani díky ní nezkrátí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení