Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spor o protiraketovou obranu pokračuje

Washington/Moskva - Nová rusko-americká smlouva o omezení strategických zbraní (START II) zdaleka nepřináší konec sporu o plánovanou protiraketovou obranu USA v Evropě. Umístění komponentů protiraketového štítu v Rumunsku bude jen nezávazně zmíněno v oddělených prohlášeních obou stran ke smlouvě, napsal deník The New York Times, který citovala agentura DPA. Prezidenti obou zemí mají smlouvu podepsat 8. dubna v Praze.

27.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Až do poslední chvíle ohrožoval dlouho narůstající spor celkovou dohodu START. Teprve na poslední chvíli Rusko ustoupilo, míní list s odvoláním na zdroje z americké vlády. Ještě koncem února vyzněl telefonický rozhovor mezi prezidenty Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem značně problémově.

Zaznamenáno ve smlouvě

Podle dostupných informací si Moskva ve svém prohlášení ke smlouvě vyhradila právo od ní odstoupit, pokud by americké protiraketové komponenty vyhodnotila jako ohrožení. USA zdůrazňují, že systém není zaměřen na ruské území. Naproti tomu jistá mluvčí Kremlu v pátek řekla, že Ruskem odmítaný protiraketový štít bude ve smlouvě zmíněn právně závazným způsobem.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zdůraznil, že dohoda START vůbec neznamená, že by USA směly realizovat své plány. "Smlouva neobsahuje žádná ustanovení, která by usnadňovala vybudování takového amerického protiraketového štítu, který by představoval pro Rusko hrozbu," řekl pro ruskou televizi. Moskva označovala plánovanou protiraketovou obranu vždy jako ohrožení své bezpečnosti.

Strop i pro rakety s konvenčními hlavicemi

Ministr dal také na srozuměnou, že Rusko by mohlo od smlouvy odstoupit, pokud by USA zacházely se svou protiraketovou obranou příliš daleko.
"Smlouva je důležitá v prvé řadě pro zlepšení strategické stability ve světě," řekl Lavrov. Kromě toho bude díky smlouvě brzo dosaženo bodu, kdy se do odzbrojovacího procesu budou muset zapojit také ostatní atomové mocnosti. "Poprvé poskytuje smlouva strop nejen pro strategické jaderné rakety, ale i pro rakety s konvenčními hlavicemi," dodal.

Podle ruských analytiků citovaných agenturou AFP Rusko novou smlouvou, "obsahující kompromis v citlivé záležitosti americké protiraketové obrany", dosáhlo se Spojenými státy parity, po které toužilo. "Pro Rusko je velmi důležité, že má tuto novou smlouvu, která zhruba odpovídá duchu rovnosti," řekl agentuře bývalý diplomat Roland Timerbajev, který se účastnil vyjednávání předchozí smlouvy z roku 1991.

Generál ve výslužbě Vladimir Dvorkin novou smlouvu označil za rozumný kompromis. "Restrikce ohledně protiraketového štítu by v ní nemohly figurovat, protože je to smlouva o strategických zbraních, ne o protiraketové obraně," řekl agentuře. Smlouva je podle něho vyvážená a odráží zájmy obou zemí.
Podle AFP je otázka, zda si to budou myslit i američtí republikánští senátoři, kteří upozornili, že nepodpoří žádnou smlouvu, která by poškozovala americké zájmy. Ruská Státní duma, která bude o smlouvě také hlasovat, podle politologa Alexandra Konovalova "nebude klást překážky (ratifikaci), poslanci udělají, co se jim řekne".

Autor: ČTK

27.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plátýnko nebo prostá utěrka postačí k oddělení tekutého podmáslí a pevného másla.
18 8

VIDEO: Za 45 minut 260 gramů másla

Ilustrační foto.
4 67

Taneční kurzy jsou drahé, vyjdou na tisíce korun. Zájem je ale velký

Titul České Miss 2017 získala Michaela Habáňová ze Zlína

/FOTOGALERIE/ Vítězkou sobotního finálového galavečera České Miss 2017 se stala Michaela Habáňová ze Zlína. Probojovala se přes castingy a semifinále až k titulu nejkrásnější dívky České republiky.

Ředitel brněnského gymnázia: Nejlepší učitelé končí v počítačových firmách

/ROZHOVOR/ Už sto padesát let posílá brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše své absolventy na ty nejlepší české i světové univerzity. Z jeho lavic vzešly osobnosti jako Petr Bezruč, Alfons Mucha a Karel Čapek.

Němci rozhodují o složení nového parlamentu. Obhájí post kancléřka Merkelová?

Úderem osmé hodiny se otevřelo více než 73 tisíc volebních místností. Němci mají deset hodin na to, aby do volebních uren odevzdali svůj hlas a rozhodli tak o budoucím složení Spolkového sněmu.

Turecko prodloužilo mandát pro zásah v Iráku. Kurdské referendum přesto bude

Turecký parlament v sobotu svolal mimořádné zasedání, aby odhlasoval prodloužení mandátu, jenž umožňuje vojensky zasahovat do Iráku a Sýrie. Stalo se tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Kurdové však navzdory všemu potvrdili, že referendum bude.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení