„Mezi náboženstvími naší země a cizími náboženstvími neexistuje žádný partnerský vztah. Náboženské skupiny a náboženské záležitosti naší země nepřijmou nadvládu zahraničních sil,“ uvedl Wang Cuo-anm ředitel Státního úřadu pro náboženské záležitosti.
Čína by si podle jeho slov měla i do budoucna ponechat plnou kontrolu nad církvemi. Nejmenoval přitom konkrétně žádné náboženství ani nezmínil právě probíhající jednání s Vatikánem.
Čínská ústava zaručuje svobodu víry, ale ve skutečnosti oficiálně ateistická vládnoucí komunistická strana udržuje pevnou kontrolu nad všemi náboženskými skupinami, což je oblast, která často vyvolává obavy u západních vláda a organizací na ochranu práv.
Spor o biskupy brání urovnání vztahů
Papež František vyjádřil v červnu optimismus ve zlepšení vztahů mezi Vatikánem a Čínou. Obě strany tehdy zasedly k rozhovorům, aby urovnaly jednu z největších překážek obnovení diplomatických vztahů, které byly zrušeny před téměř 70 let.
Katolíci v Číně jsou rozděleni mezi „podzemní“ komunity, které uznávají papeže, a ty, kteří se hlásí ke státem kontrolované Katolické patriotické asociaci, kde jsou biskupové jmenováni vládou ve spolupráci s místními církevními společenstvími.
Přestože obnovení diplomatických vztahů není součástí probíhajících rozhovorů, plné vztahy by poskytly katolické církvi právní rámec, který by jí umožnil získat kontrolu nad všemi čínskými katolíky, jejichž počet se odhaduje na 12 milionů.
Vatikánu by se tak rozvázaly ruce, aby se mohl více zaměřit na růst počtu katolíků v zemi, kde se v současnosti daří rychle získávat nové věřící i protestantským církvím.
Vatikán v současné době udržuje plné diplomatické vztahy s Tchaj-wanem, ale ne samotnou Čínou, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii.