VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srbský prezident popřel genocidu, Bosna jeho výrok kritizuje

Sarajevo - Bosna kritizuje páteční prohlášení nového srbského prezidenta Tomislava Nikoliče, který nepovažuje povraždění asi 8000 Muslimů (nyní Bosňáků) v Srebrenici za genocidu, ale za „vážné válečné zločiny".

2.6.2012 4
SDÍLEJ:

Tomislav NikolićFoto: čtk

Dnes o tom informovala agentura Reuters. Srebrenický masakr na sklonku války v Bosně v roce 1995 je považován za největší zvěrstvo v Evropě od konce druhé světové války. Události v tomto východobosenském městě považuje za genocidu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) i Mezinárodní soudní dvůr.

„Ve Srebrenici se nestala žádná genocida," prohlásil Nikolić v rozhovoru s černohorskou televizí. „Ve Srebrenici se udály vážné válečné zločiny, které spáchali někteří Srbové. Ti by měli být vypátráni, souzeni a potrestáni," dodala srbská hlava státu. Nikolić, který se oficiálně ujal prezidentského úřadu ve čtvrtek, je mnohými kvůli své sporné minulosti považován za nacionalistu.

„Popírání genocidy ve Srebrenici… to není cesta pro spolupráci a usmíření v regionu, právě naopak. Může to vyvolat nová nedorozumění a napětí," uvedl v prohlášení Bakir Izetbegović, který stojí v čele tříčlenného bosenského předsednictva, které je kolektivní hlavou tohoto multietnického státu. „Takovými výroky Nikolić jasně demonstroval, že stále ještě není připraven čelit pravdě o událostech, které se staly v naší společné minulosti."

Muži i chlapci byli zmasakrováni

Na Srebrenici, kterou OSN vyhlásila v roce 1993 za takzvanou bezpečnou zónu, zaútočily v červenci 1995 srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče. Po pětidenním ostřelování město padlo. Srbové poté ženy, děti a starce transportovali na muslimská území, ale muže i s chlapci zmasakrovali.

Mladić se nyní před haagským tribunálem ICTY zodpovídá mimo jiné z genocidy ve Srebrenici a z dalších válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Hrozí mu doživotí.

Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995) si vyžádala nejméně 100.000 lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech – muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.

Autor: ČTK

2.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Móda, či směr? Naturální vína mají příznivce

/INFOGRAFIKA/ Ctí odkaz předků a naplno využívají potenciál přírody. Hrozny sbírají ručně, někteří je místo lisování šlapou. Vinaři autentisté se zřekli používání chemie a krášlících zásahů. „Nabízíme alternativu proti rychle vyrobeným a komerčním vínům," řekl Jaroslav Osička z Velkých Bílovic na Břeclavsku.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies