VYBERTE SI REGION

Srbský prezident popřel genocidu, Bosna jeho výrok kritizuje

Sarajevo - Bosna kritizuje páteční prohlášení nového srbského prezidenta Tomislava Nikoliče, který nepovažuje povraždění asi 8000 Muslimů (nyní Bosňáků) v Srebrenici za genocidu, ale za „vážné válečné zločiny".

2.6.2012 4
SDÍLEJ:

Tomislav NikolićFoto: čtk

Dnes o tom informovala agentura Reuters. Srebrenický masakr na sklonku války v Bosně v roce 1995 je považován za největší zvěrstvo v Evropě od konce druhé světové války. Události v tomto východobosenském městě považuje za genocidu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) i Mezinárodní soudní dvůr.

„Ve Srebrenici se nestala žádná genocida," prohlásil Nikolić v rozhovoru s černohorskou televizí. „Ve Srebrenici se udály vážné válečné zločiny, které spáchali někteří Srbové. Ti by měli být vypátráni, souzeni a potrestáni," dodala srbská hlava státu. Nikolić, který se oficiálně ujal prezidentského úřadu ve čtvrtek, je mnohými kvůli své sporné minulosti považován za nacionalistu.

„Popírání genocidy ve Srebrenici… to není cesta pro spolupráci a usmíření v regionu, právě naopak. Může to vyvolat nová nedorozumění a napětí," uvedl v prohlášení Bakir Izetbegović, který stojí v čele tříčlenného bosenského předsednictva, které je kolektivní hlavou tohoto multietnického státu. „Takovými výroky Nikolić jasně demonstroval, že stále ještě není připraven čelit pravdě o událostech, které se staly v naší společné minulosti."

Muži i chlapci byli zmasakrováni

Na Srebrenici, kterou OSN vyhlásila v roce 1993 za takzvanou bezpečnou zónu, zaútočily v červenci 1995 srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče. Po pětidenním ostřelování město padlo. Srbové poté ženy, děti a starce transportovali na muslimská území, ale muže i s chlapci zmasakrovali.

Mladić se nyní před haagským tribunálem ICTY zodpovídá mimo jiné z genocidy ve Srebrenici a z dalších válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Hrozí mu doživotí.

Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995) si vyžádala nejméně 100.000 lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech – muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.

Autor: ČTK

2.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies