VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šrotovné vyprodává na Slovensku auta

Bratislava, Berlín – Šrotovné vyprazdňuje u našich sousedů sklady s auty. Nejen v Německu, ale teď i na Slovensku.

16.3.2009 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Kdo si chce za sešrotovaný starý vůz pořídit nový s příspěvkem od státu, musí často čekat i dva až tři měsíce, píše list Pravda.

Dovozci Škoda, Renault, Fiat či Peugeot dokonce stahují na Slovensko desítky aut ze zemí, kde ještě zásoby ve skladech jsou. Mnohé autosalony už ale musí nabízet modely přímo z výroby, na které se musí čekat i do června.

„Zájem je hlavně o menší auta, ale někdy si lidé připlatí, aby dostali to, které je na skladu, a měli tak prémii jistou,“ říká prodejce z bratislavského autosalonu Škoda. Prémie činí až 2000 eur, stát garantuje 75 procent sumy, prodejce čtvrtinu.

„Podpora vyjde jen na 22 tisíc automobilů. Jen za týden se z nich mohla prodat polovina,“ odhaduje Jana Vyšná z autosalonu v Banské Bystrici dle deníku Pravda.

V přepočtu vyčleněná miliarda korun se podle prodejců touto rychlostí „rozkutálí“ rychle. Autosalony radí, že sešrotovat více než deset let staré auto, jež vlastnil majitel před koncem roku 2008, je třeba nyní, a nové si alespoň rezervovat.

Drahý krok?

Ministr hospodářství Lubomír Jahnátek dokonce nevyloučil, že když se najdou v rozpočtu peníze, může se zavést i druhé kolo šrotovného.

Zatím se totiž zdá, že po propadu v nákupech aut o 40 procent v prvních dvou měsících roku přišla s vládní prémií vzpruha.

„Šrotovné je nesystémový a drahý krok, který pomáhá hlavně zahraničním automobilkám,“ namítá ale opoziční poslanec Stanislav Janiš.

Ze statistik vyplývá, že ročně si Slováci koupí jen tolik nových vozů, kolik vyrobí tři místní automobilky za necelý týden. A mnozí si kvůli slabší české koruně nebo polskému zlotému oproti slovenskému euru raději zajedou koupit výhodněji auto ze Slovenska za hranice.

Jahnátek se ale brání tím, že není možné vidět za opatřením jen automobilky, které na Slovensku zaměstnávají na dvacet tisíc pracovníků, ale i desetitisíce míst ve firmách, které vyrábějí součástky v tuzemsku i v Evropě.

Německá horečka

Peníze vyčleněné na šrotovné pomalu docházejí v Německu. „Všichni si jsou vědomi toho, že se dno vládního hrnce už přibližuje,“ tvrdí prezident Německé asociace automobilových prodejců Robert Rademacher.

S pomocí vládní prémie 2500 eur už bylo v Německu od začátku roku prodáno podle něj na půl milionu aut. Částka vyčleněná spolkovým kabinetem na šrotovné přitom postačuje k nákupu „jen“ 600 tisíc osobních vozů.

Šéf sárské sociální demokracie Heiko Maas dokonce žádná prodloužení vládní pobídky do konce roku.

Z dalších sousedů zavádí šrotovné od dubna Rakousko, uvažuje o něm i Polsko.

Autor: Tomáš Procházka

Jste pro, aby se šrotovné zavedlo i v Česku?

c) je mi to jedno

15 %

b) ne, nejsem

22 %

a) rozhodně ano

63 %

Hlasovalo: 121

Anketa byla ukončena

16.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies