VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Státy EU podpořily kompromisní návrh evropské pobřežní stráže

Brusel - Státy EU dnes podpořily podobu pravidel umožňujících rychlý vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. O diplomatické shodě nad kompromisem dojednaným také s europarlamentem informovalo končící nizozemské předsednictví unie. Podle Evropské komise by tak nová agentura mohla začít fungovat ještě toto léto.

22.6.2016 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA

"Evropskou pohraniční a pobřežní stráž nutně potřebujeme k posílení naší společné ochrany vnější hranice," uvedl dnes nizozemský ministr pro migraci Klaas Dijkhoff.

Vznik stráže na základě stávající unijní agentury Frontex navrhla Evropská komise jako součást reakce EU na migrační krizi loni v prosinci. Premiéři a prezidenti osmadvacítky stejný měsíc na summitu rozhodli, že věc by měla být přijata v první polovině letošního roku, tedy právě za nizozemského předsednictví unie.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnešní krok uvítal s tím, že je ukázkou rozhodného a rychlého postupu Evropy při řešení společných výzev. Komise ve své tiskové zprávě zdůraznila, že země unie si zachovávají své pravomoci a suverenitu při ochraně vlastních hranic.

Pokud ale některý členský stát s agenturou odmítne spolupracovat do té míry, že to bude ohrožovat fungování schengenského prostoru, budou moci ostatní členské země rozhodnout o spuštění dočasných pohraničních kontrol, upozornil europoslanec Artis Pabriks, který vedl vyjednávání ze strany europarlamentu.

Ochrana vnější hranice bloku

Základním cílem budoucí pohraniční a pobřežní stráže má být ochrana vnější hranice bloku s cílem efektivního zvládání migrace a zajištění bezpečnosti uvnitř unie.

Sestávat má z unijní agentury postavené na základě nynějšího Frontexu, ovšem s rozšířenou působností, a národních úřadů odpovědných za ochranu hranic. Agentura se bude soustředit na operační strategii a podporu členským zemím při naplňování této strategie.

Organizovat tak bude moci rychlé zásahy na hranicích s cílem pomoci členským zemím při ochraně hranic, k dispozici má mít v záloze nejméně 1500 lidí. Pomáhat agentura má například také při organizaci návratů těch migrantů, kteří nedostanou v EU azyl.

Dohodnutou podobu pravidel ještě musí odhlasovat europarlament - nejprve v pondělí jeho výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a poté v červenci jeho plénum. Poté věc ještě formálně a definitivně potvrdí členské země unie.

Autor: ČTK

22.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies