Kliknutím zvětšítePodle oficiálních komuniké se zdůrazňuje ve výstupech ze sicilské schůzky hlavně to, na čem se účastníci shodli. Třeba na intenzivním boji proti terorismu. Což je něco, proti čemu lze těžko protestovat a co lze zvláště po 22 mrtvých v Manchesteru odmítat. Přesto došli představitele sedmi ekonomických obrů ke společné výzvě směrované poskytovatelům internetu.
Žádost iniciovala britská premiérka Theresa Mayová a provozovatelé internetových sítí by měli více a účinněji zasahovat proti šíření extremismu. Především sociální sítě dnes slouží nejen jako propaganda třeba Islámského státu a al-Kájdy, ale také jako účinná náborová kancelář pro džihádisty. „Jedná se o významný krok vpřed. Je důležité, aby internetové firmy uznaly svou odpovědnost vůči společnosti," řekla Mayová na následné tiskové konferenci.
Jak se ukázalo už v Bruselu při jednáních mezi představiteli Evropské unie a Donaldem Trumpem, neshoda bude zřejmě i nadále panovat v „klimatické problematice". Gary Cohn, ekonomický poradce americké administrativy v Bílém domě předeslal, že Trumpův pohled na klimatickou dohodu se vyvíjí, ale že bližší je košile než kabát, tedy americké zájmy budou na prvním místě. Podle posledních výstupů z konference si ponechávají Spojené státy čas, jestli se ke klimatické dohodě uzavřené přede dvěma lety v Paříži, připojí. Minulý prezident USA Barack Obama sice spolku s vládou smlouvu ratifikoval. Jenže ji nestihl projednat Senát a pro Spojené státy není smlouva právně závazná.
"Spojené státy americké jsou v etapě , kdy revidují svoui politiku týkající se změn klimatu a pařížské dohody, proto se nepřipojují ke konsensu v této problematice," stojí v závěrečných výstupech summitu. Donald Trump vzkázal v sobotu ve 14:27 hodin světu i svým partnerům přes svůj oblíbený twitterový účet , že konečný verdikt o klimatu a Paříži vyřkne příští týden.
Ze 159 zmí, které dohodu podepsaly, ji dosud ratifikovalo 147 a to stačilo proto, aby vstoupila v listopadu 2016 v platnost. Stinnou stránkou smlouvy je, že nic nevyhlašuje jako povinnost, nestanovila žádné pevné termíny pro omezování emisí a postrádá jakékoli postihy ze neplnění dohody.
Tématem sobotních rozhovorů u kulatého stolu byla také uprchlická krize. USA se snaží prosadit právo jednotlivých států určovat, kdo smí a kdo ne přes jejich hranice. Trumpovou ideou je, jak známo, zeď na americko-mexické hranici. Proti omezení pohybu a přísné kontrole jsou některé evropské státy.
Kupodivu se nakonec podařilo v Taormině dospět k mnohem lepší dohodě o Rusku a sankcích, než se ještě dnes ráno očekávalo. G7 je připravena zavést další sankce, pokud Rusko neustopí od agrese na Ukrajině. V případě, že Kreml začne dodržovat dohody z Minska (ty vyzávají Rusko k ukoinčení bojů a podpory povstalců na váchodě Ukrajiny), nebudou mít státy G7 problém sankce zmítni, nebo zcela zrušit. "Upozorňujeme na skutečnost, že sankce jsou svázány s plněním povinností Ruska v rámci minských dohod a respektování svrchovanosti Ukrajiny," uvádí se v závěrečné dohodě ze summitu na Sicílii.
Určitého úspěchu dosáhla "protiamerická opozice" v otázkách ochranářských pravidel a světového obchodu. V závěrečné deklaraci se objevuje závazek skupiny G7, že budou proti protekcionismu bojovat aže budou dodržovat pravidla světového obchodu, jak jsou dosud stanovená. Během posledních čtyř dnů - v belgii v NATO a na Sicílii - vyčetl Trump například německým zástupcům, že jejich vývoz do Spojených států je příliš vysoký a že to ubírá lidem v USA práci.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
