VYBERTE SI REGION

Strach z islámu si říká Pegida. A rozděluje Němce

Berlín – Velkolepá gotická katedrála v Kolíně nad Rýnem, která patří k nejikoničtějším památkám v Německu, se dnes ponoří do tmy.Večerní osvětlení se na tři hodiny zhasne jako symbolické vyjádření nesouhlasu s pochodem, který ve městě na dnešek naplánovalo hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida).

5.1.2015 141
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA

„Pegidu tvoří velice široká směs lidí, od těch ze středu společnosti až po rasisty a extrémní pravici," řekl agentuře Reuters děkan katedrály Norbert Feldhoff s tím, že gesto by mělo účastníky pochodu přivést k zamyšlení.

Zmíněné hnutí zaznamenalo raketový vzestup na sklonku minulého roku, v němž do Německa přišlo rekordních více než 200 tisíc žadatelů o azyl.

Ačkoliv organizátoři protestů odmítají nařčení z rasismu s tím, že demonstrují proti „extremismu", jejich akce mají podporu i u neonacistických skupin.

Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralf Jäger (SPD) lídry Pegidy rovnou označil za „nacisty v oblecích", je však zjevné, že shromáždění mají podporu širší části společnosti.

Podle měsíc starého průzkumu agentury YouGov s protestujícími sympatizuje zhruba polovina Němců, jeden z osmi obyvatel by pak na demonstraci sám šel, pokud by byla poblíž, tvrdí zase aktuální průzkum zveřejněný magazínem Stern.

Na dosud největším protestním shromáždění v Drážděnech loni před Vánocemi 17 tisíc lidí mávalo německými vlajkami a zpívalo koledy.
Demonstrace ale také vyvolaly reakci – tisíce lidí se naopak zúčastňují protestních shromáždění proti Pegidě.

Současně se vzestupem tohoto hnutí, které se omezuje na poklidné protesty, přibývá i agresivnějších útoků vůči přistěhovalcům.
Loni v listopadu například vyhořela nová budova poblíž Norimberku, která měla sloužit jako útočiště pro uprchlíky. Na zdi se přitom objevily nasprejované svastiky a nápis „Žádní azylanti!".

Samotný lídr hnutí Lutz Bachmann je značně rozporuplná osoba – několikrát byl ve vězení kvůli množství různých trestných činů a před spravedlností se dokonce jeden čas ukrýval v jižní Africe, loni byl ale také vyznamenán drážďanskou radnicí za organizování pomoci při záplavách v Sasku.

Kvůli rostoucí popularitě Pegidy to nyní začíná skřípat 
i v nejsilnějším německém vládním uskupení CDU/CSU. V tradičním dvojbloku křesťanských konzervativců totiž panují značně rozdílné názory na to, jak se k novému fenoménu postavit.

Merkelová proti sesterské straně

„V Německu sice je svoboda shromažďování, ale není tu místo pro navádění k násilí 
a urážení lidí, kteří k nám přicházejí z jiných zemí," kritizovala už v prosinci masová shromáždění kancléřka Angela Merkelová (CDU). Později v novoročním projevu vyzvala Němce: „Nenásledujte ty, kteří svolávají tato shromáždění. Až příliš často mají ve svých srdcích předsudky, chlad a nenávist."

Jenže v sesterské bavorské straně CSU se na požadavky protimigračního hnutí dívají mnohem vstřícněji.

„Převážná část těch, kteří se účastní pochodů hnutí Pegida, nejsou žádní rasisti," zastal se například v pátek demonstrantů spolkový ministr rozvojové pomoci Gerd Müller (CSU) v rozhovoru pro Passauer Neue Presse.

Dodal, že především Němci s nižšími příjmy mohou podporu uprchlíků vnímat jako ohrožení vlastních sociálních výhod. Tyto obavy podle Müllera strany „nemohou ignorovat".

Na aktuálním sjezdu CSU navíc zazněl požadavek na rychlejší deportaci neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Německa přišli „čistě kvůli ekonomickým výhodám". Právě to je přitom i jedním z požadavků Pegidy.

Už v prosinci vyvolala bavorská strana rozruch, když navrhovala, že stát by měl po přistěhovalcích vyžadovat, aby hovořili německy i v domácnostech. Po vlně kritiky, mimo jiné i ze sesterské CDU, nakonec strana původní návrh zmírnila.

„CSU se zjevně stala parlamentním křídlem Pegidy." kritizovala poslední kroky bavorské strany šéfka opoziční postkomunistické Levice Katja Kippingová.

Aktuální protimuslimské nálady
Několik útoků Molotovovými koktejly proti mešitám zažilo v posledních dnech Švédsko. Poslední z nich se odehrál na Nový rok v Uppsale, předcházely mu případy ve městech Eslöv a Eskilstuna, kde pět lidí utrpělo zranění. Incidenty se odehrály v době, kdy tamní krajní pravice vyvolala debatu o radikálním snížení počtu udělovaných azylů. Více než tisíc Švédů v pátek přišlo k muslimským centrům, aby se žhářskými útoky vyjádřili nesouhlas.

Proti muslimské imigraci vytáhlo i české parlamentní hnutí Úsvit. Jeho šéf Tomio Okamura zveřejnil na sociální síti „návod na ochranu před islámem", pod nímž je podepsán jeho stranický kolega Jiří Kobza. Ten v textu mimo jiné nabádá, aby lidé k mešitám vodili bezdomovce a venčili tamtéž prasata či psy. Vyzývá také k bojkotu prodejen, které muslimští imigranti vlastní. „Každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám," tvrdí se v pamfletu.

Autor: Martin Dohnal

5.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 141
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies