VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studentka bojovala za vzdělání v tibetštině, pak se upálila

Peking – Jako mnoho dětí tibetských kočovníků začala Cchering Kji chodit do školy poměrně pozdě, až v deseti letech. 

2.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ztracený čas ale prý vynahrazovala nezměrným studijním nadšením. „I když byla na pastvině s rodinným stádem, vždy měla v ruce knihu,“ vzpomínal její bratranec. Vášeň pro vzdělávání se ale tento měsíc změnila v zoufalství, když tibetská střední škola v okrese Ma-čchü v provincii Kan-su přestala vyučovat v tibetštině a přešla na čínštinu, píše deník The International Herald Tribune.

Tato změna vzdělávací politiky vyvolala protesty po celé stepní náhorní plošině, kterou obývá pět milionů etnických Tibeťanů, jejichž populace zde značně početně převyšuje obyvatelstvo z řad etnických Chanů (Číňanů).

3. března, pár dní před zahájením jarního semestru, dvacetiletá Cchering Kji vyběhla podle výpovědi místních obyvatel a příbuzných z veřejných záchodků na místním tržišti s tělem zabaleným do dek, které předtím napustila benzinem a omotala drátem. Za okamžik již její křehkou postavu pohltily mohutné plameny, z nichž vyčnívala vzdorovitě vztyčená pěst. Pak se skácela k zemi a byla na místě mrtvá.

Více než třicet upálených za rok

Za poslední rok se k podobně trýznivému, sebezničujícímu protestu proti čínskému útlaku odhodlala více než třicítka Tibeťanů, z nichž nejméně 24 pokus o sebeupálení nepřežilo.

Peking, znepokojený ohrožením stability regionu, který dlouhodobě vře nespokojeností kvůli náboženským a kulturním nesvobodám, reagoval řadou razantních opatření. Čínští představitelé označili upálené Tibeťany za společenské vyvržence a teroristy, z podněcování nepokojů obvinili tibetské exilové vůdce a v oblasti zřídili množství kontrolních stanovišť střežených polovojenskou policií v neprůstřelných vestách.

Vůdci komunistické strany rovněž začali uplatňovat plán na přímou kontrolu náboženského života. V jeho rámci bylo do tibetských komunit vysláno 21.000 stranických činitelů s cílem „spřátelit se“ s mnichy a o každém vytvořit spis. Poslušní členové duchovenstva jsou odměňováni různými výhodami v oblasti zdravotní péče, penzí či třeba dostanou novou televizi, vzpurní bývají někdy i vyhnáni ze svých klášterů.

Nuceně odsoudili dalajlamu

V některých klášterech byli mniši a mnišky nuceni veřejně odsoudit exilového tibetského duchovního vůdce dalajlamu, po jehož návratu do vlasti Tibeťané, kteří se pokoušejí o sebeupálení, volají. Silně byla omezena také svoboda pohybu mnichů, která jim umožňovala studovat v odlehlých klášterech v Tibetské autonomní oblasti a čtyřech přilehlých provinciích.

V některých klášterech se mniši musejí účastnit přednášek „vlastenecké výchovy“, klášterní komplexy byly rovněž vybaveny bezpečnostními kamerami. Straničtí úředníci dostali za úkol rozdat milion státních vlajek a portrétů Mao Ce-tunga a dalších komunistických vůdců, které musejí být vystaveny v tibetských domovech a klášterech. „Kláštery se od zavedení nových metod řízení nádherně proměnily,“ liboval si tento měsíc v Pekingu jeden z vysokých tibetských provládních představitelů.

Protesty

Opatření mohou mít ale podle politologů zcela opačný efekt, než je jejich záměr. V posledních týdnech se rozpoutalo několik protestů, mezi nimi i dva v provincii Čching-chaj, které vedli studenti rozhořčení zavedením učebnic v čínském jazyce pro předměty jako chemie, matematika či zeměpis.

Nepokoje provázejí celou moderní historii Tibetu od roku 1959, kdy dalajlama uprchl do Indie po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě. Tibetští akademikové a emigranti ale tvrdí, že stávající odpor se od předchozích kampaní liší. Nová taktika – veřejné sebeupalování, které neohrožuje kolemjdoucí ani majetek – silně zapůsobila na řadové Tibeťany a vzbudila v Pekingu velké starosti. I proto, že všichni sebevrazi byli velmi mladí – kromě devíti jim bylo všem méně než 30 let.

Mezi ně patří i Cchering Kji. Podle příbuzných to byla přemýšlivá žákyně a díky tvrdé práci si vysloužila místo na čestném seznamu nejlepších studentů školy. V roce 2010 ale vyšla se spolužáky do prašných ulic města Ma-čchü na protest proti novým učebnicím v čínštině a rozhodnutí omezit výuku tibetštiny na jedinou hodinu. Při raziích, které následovaly, bylo propuštěno několik učitelů podezřelých z podpory protestů a ředitel školy, oblíbený tibetský spisovatel, byl podle místních obyvatel poslán na práci na přehradě.

Sebeupálení Cchering Kji si všimla i čínská média, která obdobné případy převážně ignorovala. Podle médií byla dívka před sebevraždou duševně labilní kvůli poranění hlavy, jež utrpěla pádem na topení. „Začala dostávat horší známky, což pro ni znamenalo velký tlak a což nakonec vedlo k tomu, že ztratila odvahu dál žít a studovat“, napsala oficiální agentura Nová Čína. Známí a příbuzní Cchering Kji ale taková tvrzení v rozhovorech rezolutně odmítli.

Autor: ČTK

2.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tragická nehoda: Na silnici z Lomnice na Kraslice zemřel člověk.
AKTUALIZOVÁNO
3

Tragická sobota. Na silnicích zemřelo devět lidí, letos nejvíc

Ilustrační fotografie.
8 30

Vyplašená zvěř, zničené porosty. Čtyřkolky dělají vrásky myslivcům

OBRAZEM: Poslední ohňostroj v Brně ukázal Nebe na Zemi. V rytmu jazzu

/VIDEO, ANKETA/ Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

DOTYK.CZ

Česká agentura veze z Cannes několik cen. Za kampaň pro časopis, co už nevychází

Čím jsou pro světový film ceny americké filmové akadamie Oscar, tím je pro evropskou reklamu mezinárodní reklamní festival Cannes Lions. Koná se vždy koncem června ve francouzském letovisku Cannes a v posledních letech je na něm úspěšná česká pobočka reklamní sítě Young & Rubicam.

Rusko varuje Norsko: Američtí mariňáci u vás zhorší vztahy s námi

Rusko nese s nelibostí záměr Norska prodloužit pobyt 330 amerických mariňáků na svém území. Vojáci měli původně odejít už letos, skandinávský stát se však rozhodl hostit je nejméně do konce roku 2018.

Ohnivé peklo v Pákistánu, nejméně 120 lidí uhořelo po vzplanutí cisterny

/VIDEO/ K tragédii došlo v Pákistánu, kde se převrátila cisterna s palivem. Následně ji zachvátil požár, který se rychle rozšířil na okolní automobily a motorky. Podle posledních informací na místě zemřelo nejméně 125 lidí. Další desítky byly s vážnými popáleninami převezeny do nemocnic. Podle záchranářů tak mohou počty obětí nadále stoupat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies