VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studentka bojovala za vzdělání v tibetštině, pak se upálila

Peking – Jako mnoho dětí tibetských kočovníků začala Cchering Kji chodit do školy poměrně pozdě, až v deseti letech. 

2.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ztracený čas ale prý vynahrazovala nezměrným studijním nadšením. „I když byla na pastvině s rodinným stádem, vždy měla v ruce knihu,“ vzpomínal její bratranec. Vášeň pro vzdělávání se ale tento měsíc změnila v zoufalství, když tibetská střední škola v okrese Ma-čchü v provincii Kan-su přestala vyučovat v tibetštině a přešla na čínštinu, píše deník The International Herald Tribune.

Tato změna vzdělávací politiky vyvolala protesty po celé stepní náhorní plošině, kterou obývá pět milionů etnických Tibeťanů, jejichž populace zde značně početně převyšuje obyvatelstvo z řad etnických Chanů (Číňanů).

3. března, pár dní před zahájením jarního semestru, dvacetiletá Cchering Kji vyběhla podle výpovědi místních obyvatel a příbuzných z veřejných záchodků na místním tržišti s tělem zabaleným do dek, které předtím napustila benzinem a omotala drátem. Za okamžik již její křehkou postavu pohltily mohutné plameny, z nichž vyčnívala vzdorovitě vztyčená pěst. Pak se skácela k zemi a byla na místě mrtvá.

Více než třicet upálených za rok

Za poslední rok se k podobně trýznivému, sebezničujícímu protestu proti čínskému útlaku odhodlala více než třicítka Tibeťanů, z nichž nejméně 24 pokus o sebeupálení nepřežilo.

Peking, znepokojený ohrožením stability regionu, který dlouhodobě vře nespokojeností kvůli náboženským a kulturním nesvobodám, reagoval řadou razantních opatření. Čínští představitelé označili upálené Tibeťany za společenské vyvržence a teroristy, z podněcování nepokojů obvinili tibetské exilové vůdce a v oblasti zřídili množství kontrolních stanovišť střežených polovojenskou policií v neprůstřelných vestách.

Vůdci komunistické strany rovněž začali uplatňovat plán na přímou kontrolu náboženského života. V jeho rámci bylo do tibetských komunit vysláno 21.000 stranických činitelů s cílem „spřátelit se“ s mnichy a o každém vytvořit spis. Poslušní členové duchovenstva jsou odměňováni různými výhodami v oblasti zdravotní péče, penzí či třeba dostanou novou televizi, vzpurní bývají někdy i vyhnáni ze svých klášterů.

Nuceně odsoudili dalajlamu

V některých klášterech byli mniši a mnišky nuceni veřejně odsoudit exilového tibetského duchovního vůdce dalajlamu, po jehož návratu do vlasti Tibeťané, kteří se pokoušejí o sebeupálení, volají. Silně byla omezena také svoboda pohybu mnichů, která jim umožňovala studovat v odlehlých klášterech v Tibetské autonomní oblasti a čtyřech přilehlých provinciích.

V některých klášterech se mniši musejí účastnit přednášek „vlastenecké výchovy“, klášterní komplexy byly rovněž vybaveny bezpečnostními kamerami. Straničtí úředníci dostali za úkol rozdat milion státních vlajek a portrétů Mao Ce-tunga a dalších komunistických vůdců, které musejí být vystaveny v tibetských domovech a klášterech. „Kláštery se od zavedení nových metod řízení nádherně proměnily,“ liboval si tento měsíc v Pekingu jeden z vysokých tibetských provládních představitelů.

Protesty

Opatření mohou mít ale podle politologů zcela opačný efekt, než je jejich záměr. V posledních týdnech se rozpoutalo několik protestů, mezi nimi i dva v provincii Čching-chaj, které vedli studenti rozhořčení zavedením učebnic v čínském jazyce pro předměty jako chemie, matematika či zeměpis.

Nepokoje provázejí celou moderní historii Tibetu od roku 1959, kdy dalajlama uprchl do Indie po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě. Tibetští akademikové a emigranti ale tvrdí, že stávající odpor se od předchozích kampaní liší. Nová taktika – veřejné sebeupalování, které neohrožuje kolemjdoucí ani majetek – silně zapůsobila na řadové Tibeťany a vzbudila v Pekingu velké starosti. I proto, že všichni sebevrazi byli velmi mladí – kromě devíti jim bylo všem méně než 30 let.

Mezi ně patří i Cchering Kji. Podle příbuzných to byla přemýšlivá žákyně a díky tvrdé práci si vysloužila místo na čestném seznamu nejlepších studentů školy. V roce 2010 ale vyšla se spolužáky do prašných ulic města Ma-čchü na protest proti novým učebnicím v čínštině a rozhodnutí omezit výuku tibetštiny na jedinou hodinu. Při raziích, které následovaly, bylo propuštěno několik učitelů podezřelých z podpory protestů a ředitel školy, oblíbený tibetský spisovatel, byl podle místních obyvatel poslán na práci na přehradě.

Sebeupálení Cchering Kji si všimla i čínská média, která obdobné případy převážně ignorovala. Podle médií byla dívka před sebevraždou duševně labilní kvůli poranění hlavy, jež utrpěla pádem na topení. „Začala dostávat horší známky, což pro ni znamenalo velký tlak a což nakonec vedlo k tomu, že ztratila odvahu dál žít a studovat“, napsala oficiální agentura Nová Čína. Známí a příbuzní Cchering Kji ale taková tvrzení v rozhovorech rezolutně odmítli.

Autor: ČTK

2.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
8

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny
8 8

Babiš by měl sám opustit vládu. Dohnala ho minulost, říká Hamáček

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Pořád lepší blesk, než teroristé. To si asi říkali cestující Airbusu A380, který musel v sobotu odpoledne po zásahu bleskem na Letišti Václava Havla v Praze k mechanikům na kontrolu. Místo jednoho obřího letadla přiletělo pro cestující náhradní, dokonce to samé, až z Londýna.

Zemřela legendární „Švýcarská mašina", tělo horolezce našli záchranáři

Svět horolezectví zasáhla smutná zpráva. Legendární Ueli Steck, přezdívaný „Švýcarská mašina", zemřel při nehodě během výstupu na Mount Everest. Tělo čtyřicetileté ikony objevila šestice záchranářů v neděli ráno v blízkosti hory Nupce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies