Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studie: Rozpad Schengenu by mohl stát Evropskou unii až 1,4 bilionu eur

Berlín - Rozpad schengenského systému volného pohybu osob bez hraničních kontrol, o jehož ohrožení se v poslední době často mluví kvůli uprchlické krizi, by mohl stát Evropskou unii až 1,4 bilionu eur (zhruba 37,8 bilionu korun) během deseti let. Vyplývá to ze studie německého institutu Prognos pro Bertelsmannovu nadaci, o němž informovala agentura Reuters.

23.2.2016 33
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Špiloch

Tento nejhorší scénář předpokládá, že znovuzavedení kontrol na hranicích členských zemí Schengenu by zvýšilo ceny dovozů až o tři procenta. Nejvíce by na tom prodělala Francie, která by tak v letech 2016 až 2025 zaplatila 244 miliard eur navíc, a Německo, jehož náklady by vzrostly o 235 miliard eur.

Rozpad Schengenu by kromě symbolického významu, který by poškodil obraz "jednotné" Evropské unie, prodloužil dobu, kterou by dopravci zboží strávili na hranicích, čímž by se zvýšily náklady pro firmy i spotřebitele.

Minimální náklady rozpadu Schengenu spočetli experti z institutu Prognos na 470 miliard eur během následujících deseti let, když brali v úvahu, že dovozní ceny vzrostou o jedno procento. V tom případě by Německo zaplatilo 77 miliard eur navíc a Francie 80,5 miliardy eur do roku 2025.

Kolaps Schengenu by ovlivnil i země mimo tento systém volného pohybu osob. Podle studie by společné zatížení pro USA a Čínu činilo v deseti letech mezi 91 a 280 miliardami eur.

Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. První schengenskou dohodu podepsaly v roce 1985 Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko, v současné době obývá prostor téměř 420 milionů lidí. Jeho dohody plně uplatňuje 26 zemí - 22 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. ČR vstoupila do tohoto prostoru plně od roku 2008.

Spekulace o možnosti rozpadu Schengenu se začaly objevovat v posledních měsících, kdy v souvislosti s uprchlickou krizí začaly země EU zavádět kontroly na hranicích.

Autor: ČTK

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení