V původním znění stanov se uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj". Organizace zastupující zájmy Němců vysídlených z bývalého Československa nyní oba tyto články zrušila. Změnu stanov podpořilo 72 ze sta delegátů Spolkového shromáždění SL.

Změnu stanov prosadil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který ji vnímá jako součást snahy o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy. Už před rokem tehdejší pokus o úpravu stanov uvítali čeští politici, označovali ho za krok správným směrem.

Část sudetoněmeckých organizací změnu stanov odmítá a loni ji napadly u soudu. Podle jejich přesvědčení se touto změnou mění účel SL, a proto by úprava stanov vyžadovala souhlas všech sudetoněmeckých organizací. Správní soud v Mnichově tuto argumentaci letos v lednu odmítl. Nové stanovy však přesto zrušil kvůli nedostatečnému času na vypořádání všech připomínek. Vedení SL je přesvědčeno, že nynější změna je právně v pořádku.

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. Krajanské sdružení dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé".