VYBERTE SI REGION

Summit NATO schválí alianční protiraketový deštník

Lisabon - Severoatlantická aliance (NATO) se na summitu, který se v pátek a v sobotu koná v Lisabonu, asi rozhodne vybudovat vlastní protiraketovou obranu.

17.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS/Yuri Maltsev

Následně o tom její představitelé promluví i s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, jehož země v minulosti protiraketovou obranu kritizovala. Nyní ale z Moskvy, kterou NATO láká k účasti na projektu, zaznívají náznaky vstřícnějšího postoje.

Česko budou na jednání, které se uskuteční za přísných bezpečnostních opatření, zastupovat prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.

Ochrana obyvatel i bojiště

Aliance chce vytvořit v protiraketové obraně systém, který by chránil celé území bloku i jeho obyvatele. NATO si buduje i systém ochrany bojiště, ten je ale jen pro vojáky. Nyní půjde o vytvoření jakési pomyslné „páteře“, do níž by se postupně měly zapojovat jednotlivé národní systémy, či ty, které si aliance už buduje. To by mělo v příštích deseti letech stát kolem 200 milionů eur.

Velkou měrou by pak měly být do nové protiraketové architektury zapojeny Spojené státy a jejich radary a antirakety. USA nicméně pod novou vládou prezidenta Baracka Obamy odstoupily od předchozích plánů umístit v Polsku a Česku základnu s protiraketami a radarem. Tento záměr exprezidenta George Bushe vyvolal odpor i hrozby ze strany Moskvy.

Změny a větší zapojení aliance do protiraketové obrany ale přispívají k „oteplování“ ruského postoje. Lídři NATO navíc opakovaně zasílají do Moskvy jasné vzkazy, že chtějí, aby se Rusko do projektu zapojilo. Hrozby, vůči nimž má protiraketový deštník vzniknout, jsou společné, zdůrazňují.

Politický přesah

Zřejmě nejčastěji v souvislosti s hrozbami padá jméno Íránu, který vyvíjí nové rakety. Současně ho Západ viní ze snah vyvinout jaderné zbraně, i když to Teherán odmítá. Jenže právě s Íránem sousedí jeden z klíčových hráčů v debatách o protiraketové obraně – muslimské Turecko. Jednak jde o to, že by část jeho území nemusela být pokryta, což je potřeba ještě řešit, a současně jde o určitý politický přesah, protože Ankara se snaží vztahy s Teheránem vylepšit.

S protiraketovým deštníkem souvisí i další debata, které se šéfové států a vlád nevyhnou. Jde o to, jak dalece by se vzhledem k budování protiraketového systému mělo debatovat o odzbrojování a snižování odstrašujících prvků, jako jsou jaderné zbraně, které někteří členové aliance vlastní.

Německo zastává pozici, že pokud aliance posílí protiraketovou obranu, tak se tím mění i role jaderného odstrašení a je možné odzbrojovat. Na stranu druhou Francie říká, že sice potřebujeme protiraketovou obranu, ale že to nic nemění na potřebě vlastnit nukleární zbraně.

Od diplomatů, s nimiž ČTK hovořila, zaznívá pevné přesvědčení, že se rozdíly v pohledech podaří lídrům aliance vyřešit a na protiraketové obraně se dohodnou. Stejně tak lze čekat i to, že blok schválí nový strategický koncept. Jde v podstatě o jakousi „desetiletku“, která alianci stanovuje cíle, výzvy a úkoly, kterými by se měla v tomto období zabývat.

Snižování rozpočtů

Kromě těchto témat se předáci NATO budou zabývat situací v Afghánistánu a možnostmi, jak postupně alianční síly z této násilnostmi a chudobou sužované země stahovat. Vzhledem k tíživé finanční situaci a rozpočtovým škrtům se dá čekat i debata o snižování rozpočtů aliance.

Lisabon a zejména okolí kongresového centra, kam zamíří desítky lídrů včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, se na dobu summitu NATO a na to navazující vrcholné schůzky NATO-Rusko a Evropské unie a USA promění v těžko dostupnou pevnost. V ulicích budou stovky policistů, k dispozici bude letecká podpora i tajní agenti v civilu. Portugalsko kvůli očekávání příjezdu anarchistů, pacifistů či dalších demonstrantů a odpůrců aliance zpřísní kontroly na hranicích.

Autor: ČTK

17.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies