VYBERTE SI REGION

Švédsko uznalo Palestinu - Izrael je kritický, Palestinci nadšení

Stockholm, Ramalláh, Jeruzalém, Praha - Nová švédská vláda dnes oficiálně uznala Palestinu jako stát. Palestinci to uvítali jako odvážné rozhodnutí, podle Izraele jde naopak o nešťastný krok a projev nepochopení blízkovýchodní situace, která je podle šéfa izraelské diplomacie složitější než nábytek ze švédského obchodního domu IKEA.

30.10.2014 37 AKTUALIZOVÁNO 30.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Stockholm doufá, že jeho postup ukáže cestu ostatním zemím Evropské unie. Česká republika Palestinu jako stát neuznává a podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se k tomu nyní ani nechystá.

Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová prohlásila, že její země Palestinu uznává, protože tam „existuje území, národ a vláda". Přiznala, že jde o netypický případ, ale přirovnala krok své vlády k postupu Švédska v případě Chorvatska nebo Kosova, které Švédsko rovněž uznalo, i když tamní vlády svého času kontrolovaly jenom část území. „Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že toto rozhodnutí je předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě," napsala Wallströmová v článku, který dnes otiskl list Dagens Nyheter.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. „Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem," citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 zahrnují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Československá vláda souhlasila v roce 1988

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince". „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě," řekl.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem a uznala tím rovněž existenci Izraele.

Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě Prahy také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.

EU v roce 2012 nehlasovala jednotně

Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous dnes vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy.

„Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá," podotkl dnes šéf české diplomacie Zaorálek. „Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky," zdůraznil Zaorálek.

Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. ČR jako jediná evropská země ale hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Zaorálek tehdy jako představitel opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny, což ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.

EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.

Autor: ČTK

30.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies