Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Švédsko schválilo přeshraniční odposlechy

Stockholm – Švédský parlament dal zelenou kontroverzní normě, která úřadům povoluje monitorovat přeshraniční emailovou a telefonickou komunikaci.

19.6.2008
SDÍLEJ:

Jeden z účastníků čtvrteční demonstrace před švédským parlamentem ve Stockholmu proti novému zákonu o přeshraničních odposleších. Nápis na jeho transparentu je slovní, kterou je možné přeložit jako „Navrch huj, vespod fuj“. Foto: Reuters

Vojenská zpravodajská služba tak získala možnost od příštího roku sledovat mezinárodní hovory, faxy a maily. Švédští agenti budou moci – na rozdíl od policie navíc bez povolení soudu – vyslechnout třeba rozhovor mezi některým z českých občanů a jeho švédským příbuzným nebo kamarádem.

Vnitrostátní komunikace se nová norma netýká, podle některých odborníků ale je – obzvlášť u elektronické komunikace – bez předchozího zachycení emailu téměř nemožné efektivně rozlišit, kdy směřuje do zahraničí.

Opatření má podle jeho příznivců chránit národní bezpečnost před těmi, kdo informačních technologií ve vzrůstající míře zneužívají k plánování teroristických útoků.

Znepokojení ochránci soukromí

Kritici, mezi nimiž je řada švédských bojovníků za lidská práva, novinářů, právníků a dokonce i bývalý šéf civilní rozvědky Säpo Anders Eriksson, zákonu vytýkají, že jeho zavedení do praxe ohrozí občanské svobody a poskytne švédské tajné službě největší pravomoci v oblasti odposlechů v celé Evropě.

„Zavedením těchto nových opatření švédská vláda následuje příkladu úřadů od Číny přes Saúdskou Arábii až po Spojené státy s jejich vysoce kritizovaným programem odposlechů,“ komentoval normu pro BBC Peter Fleischer, odborník na ochranu soukromí společnosti Google.

Tajné služby ve Spojených státech získaly široké odposlouchávací pravomoci po teroristických útocích z 11. září 2001.

Velký bratr

Osud kontroverzního zákona, který ve švédském parlamentu prošel jen těsnou většinou sedmi hlasů, ale visel do poslední chvíle na vlásku. Postoj části koaličních poslanců, kteří podmínili podporu normy přidáním pasáže o kontrolních orgánech, si vynutil přeložení projednání z původního středečního zasedání parlamentu na čtvrtek.

Koaliční křesťansko-demokratičtí zákonodárci, kteří návrh parlamentem protlačili, navíc v pondělí dostali od členů mládežnické odnože své strany každý po jednom výtisku knihy George Orwella 1984. Ta pojednává o totalitním státě, jehož občané jsou pod neustálým dohledem „Velkého bratra“.

„Rychlé přečtení knihy 1984 během úterní noci by, doufejme, mohlo členy parlamentu přimět znovu se zamyslet nad významem svobody a osobní integrity pro demokracii,“ napsala organizace ve svém prohlášení.

Nejhůře v USA, nejlépe v Řecku

Podle lednové zprávy nevládní společnosti Privacy International sledující ochranu soukromí v jednotlivých zemích světa patří Švédsko – podobně jako Česká republika – ke státům, v nichž dochází k systémovému selhání ochrany osobních údajů jejich občanů.

Nejhorší je podle dokumentu situace ve Velké Británii, Spojených státech, Rusku a Číně, největší ochraně se naopak těší soukromí občanů Řecka. Českou republiku organizace kritizovala za špatný stav v oblasti odposlechů komunikace a sdílení dat, což jí vyneslo umístění za Slovinskem, Maďarskem a Rumunskem.

České zákony policii umožňují získávat od operátorů údaje o tom, kdy a kam bylo voláno z určitého telefonního čísla, stejně jako informace o elektronické komunikaci.
Policejní odposlechy jsou možné po dobu šesti měsíců, vždy ale s povolením soudu.

Na činnost tajných služeb se nicméně vztahují výjimky. Privacy International varuje, že existují silné pochybnosti o tom, jak je s pořízenými nahrávkami posléze nakládáno a kdo k nim má přístup.

Na situaci dlouhodobě upozorňují i čeští ochránci soukromí. „Oblast toho, co zůstává soukromou záležitostí občanů, se stále zužuje. Lidé ztrácejí kontrolu nad tím, jak je s informacemi o nich nakládáno,“ uvedl Filip Pospíšil z české nevládní organizace Iuridicum Remedium.

Autor: Dina Podzimková

19.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Donald Trump
4

Trump představí americkou strategii pro Afghánistán, vojáků zřejmě přibude

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení