Vůdce teroristické sítě Al-Káida zabilo v noci na pondělí speciální americké komando v pákistánském Abbottábádu. O legalitě amerického zásahu se diskutuje, vysoká komisařka OSN pro lidská práva požaduje podrobnější objasnění okolností akce.

Gílání vyzval Západ, aby nevysílal o jeho zemi "negativní poselství". Měl tím na mysli přesvědčení některých médií i odborníků, že Pákistán musel vědět o bin Ládinovi, který se skrýval jen několik desítek kilometrů od Islámábádu. Gílání ujistil, že Pákistán proti terorismu bojuje. Řekl také, že přitom potřebuje podporu celého světa.

Podrobnosti o smrti bin Ládina

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v úterý požádala Spojené státy, aby zveřejnily podrobnosti o okolnostech, za jakých nejhledanější terorista světa zemřel. Podle pozorovatelů tak reagovala na tlak organizací na ochranu lidských práv, které zabití neozbrojeného teroristy považují za porušení lidských práv.

Akci amerického speciálního komanda v úterý obhajoval americký ministr spravedlnosti Eric Holder. Podle něho byla operace "zcela legální, legitimní a přiměřená". Někteří odborníci, zejména z Evropy, ale akci za legální nepovažují.

V USA po zabití vůdce bin Ládina sílí debata o stažení z Afghánistánu. Podle některých politiků bylo právě dopadení šéfa Al-Káidy hlavním důvodem amerického angažmá v této zemi, a nyní ho tak mohou USA ukončit. Podle Bílého domu bylo ale dopadení bin Ládina součástí širší mise, a je proto nutné dodržet současný záměr, jímž je postupné stahování amerických a dalších jednotek z Afghánistánu od letošního července do konce roku 2014.
Ani podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena nezmění smrt teroristického vůdce podobu spojenecké mise v Afghánistánu. Rasmussen dnes zároveň v Bruselu řekl, že americký zásah proti bin Ládinovi považuje za opodstatněný.

#flash|https://g.denik.cz/1/1a/grafika_usama_ladin_animace_2.swf|570|450|grafika_usama_ladin_animace_2#

Televizní projev amerického prezidenta Baracka Obamy, který oznamoval smrt nejhledanějšího teroristy světa, sledovalo více než 56 milionů Američanů, což je více než při jeho dvou projevech o stavu unie.

Obama ve čtvrtek navštíví místo, kde v New Yorku stávaly mrakodrapy Světového obchodního centra zničené teroristickými útoky z 11. září 2001. Na vzpomínkovou akci pozval také bývalého prezidenta George Bushe, který ale pozvání odmítl, protože chce prý nadále zůstat mimo hlavní dění.

Americké zpravodajské služby nyní zkoumají řadu papírových dokumentů, pět počítačů, deset pevných disků a kolem 100 dalších úložných médií, jako jsou DVD či přenosné USB disky, které se našly při akci v bin Ládinově komplexu.

Německá kancléřka Angela Merkelová čelí v Německu kritice především z vlastních řad za to, že veřejně vyjádřila radost ze smrti bin Ládina. Někteří politici vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) její slova odmítli s tím, že cílené zabití jedince není důvod ke slavení.

V Německu se také po zabití vůdce Al-Káidy a z něj vyplývajících obav z možné odvety militantních islamistů rozproudily debaty o prodloužení platnosti protiteroristických zákonů. Platnost zákonů umožňujících větší kontrolu podezřelých osob, které Německo přijalo po útocích z 11. září 2001, má vypršet na přelomu roku. CDU by je ráda prodloužila, což se ale nelíbí koaličním liberálům (FDP).

Český prezident Václav Klaus se dnes distancoval od výroku svého vicekancléře Petra Hájka, že život i smrt Usámy bin Ládina je mediální fikce. Hájkova slova Hájka byla podle Klause nešťastná a nevyjadřují názor prezidenta (více čtěte ZDE).

Zpravodajský server BBC informoval o studii amerického profesora, která určila pákistánský Abbottábád jako jeden z nejpravděpodobnějších úkrytů šéfa Al-Káidy už v roce 2008.