VYBERTE SI REGION

Švýcarsko pozastavilo nákup gripenů, chce vyjednat lepší podmínky

Bern - Bezpečnostní výbor švýcarského parlamentu do srpna pozastavil nákup 22 švédských letounů Jas-39 Gripen, chce vyjednat lepší podmínky. Informoval o tom dnes list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Alpská země nevyloučila, že obchod se stíhačkami může zcela zkrachovat. Gripeny již používá Česko, které v současné době se Švédskem o lepších podmínkách prodloužení pronájmu letounů vyjednává.

10.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / David Taneček

Výbor se na pozastavení kontraktu shodl valnou většinou hlasů, pro bylo 20 členů, proti tři. Parlament se také usnesl, že do Švédska vyšle vyjednávače, který by se do srpna pokusil dohodnout lepší podmínky.

Švédský list The Local nový postoj Bernu označil za další zádrhel v obchodu za 3,1 miliardy švýcarských franků (takřka 66 miliard korun). Uzavření smlouvy o pronájmu gripenů vázne také s Prahou.

ČR žádá výraznou slevu

Česko si gripeny pronajalo na deset let za 20 miliard korun, pronájem 14 strojů skončí v roce 2015. Česká vláda nyní žádá výraznou slevu a hrozí, že armáda by mohla používat stroje od jiné firmy.

S dřívějším rozhodnutím švýcarské vlády pořídit gripeny nesouhlasí řada obyvatel země, protože si to vyžádá rozpočtové škrty v jiných oblastech, například ve školství. Bern údajně dostal nabídku na použité stíhačky od evropského výrobce EADS v ceně 1,5 miliardy franků (necelých 32 miliard korun), což by podle The Local v případě pravosti zprávy mohlo být chápáno jako silná páka pro další slevu.

Šéf se musí opět bránit

Zatím ale není jisté, zda se lepší podmínky podaří vyjednat. Švýcarské ministerstvo obrany totiž již jednou pod tlakem parlamentu lepší smlouvy dosáhlo. Nyní se musí šéf tohoto resortu Ueli Maurer, který zároveň v letošním roce zastává post švýcarského prezidenta, na švédskou vládu s žádostí o slevu opět obrátit. Parlamentní výbor si po Maurerovi nově rovněž vyžádal odpovědi na několik otázek týkající se stíhaček. Panují totiž pochybnosti o švédských zárukách pro případ opožděných dodávek strojů či problémů s jejich provozem.

Podle NZZ je nejasné, co parlament v případě Maurerova neúspěchu udělá. „Pokud výbor nezíská odpovědi na dané otázky, je možné, že se nenajde většina pro nákup gripenů," prohlásil poslanec Hugues Hiltpold.

Nový obrat v obchodu se švédskou zbrojovkou Saab tak nabírá překvapivý obrat, poznamenal NZZ. Již v únoru se vládní lidovci, liberální demokraté a křesťanští demokraté pro gripeny vyslovili, takže nákup se zdál jistý, ačkoli Stavovská rada, horní komora parlamentu, obchod těsnou většinou odmítla. Tento nesouhlas si ale politologové vyložili jako procesní chybu, kterou senátoři v druhém kole hlasování napraví. Současný postoj parlamentního výboru ale ukazuje, že s gripeny Švýcaři stále velmi váhají.

Do dalších zemí

Nyní tvoří páteř švýcarského stíhacího letectva stárnoucí Northrop F-5, které si alpská konfederace pořídila v letech 1976 a 1981.

Gripeny v současné době používá vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsku. Pokud by je zakoupilo i Švýcarsko, mohlo by to podle analytiků podpořit jejich prodej do dalších zemí. Saab se účastní výběrového řízení pro modernizace brazilského letectva a zájem by podle ainonline.com mohlo mít také například Dánsko.

Autor: ČTK

10.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies