VYBERTE SI REGION

Syřan za Syřana? Nabídka Turecka není zadarmo, chce bezvízový styk a 6 miliard

Ankara, Brusel – Obrýlený padesátník s knírkem, jakoby plachým úsměvem a vizáží úředníka evropské lídry dokonale zaskočil. Ambiciózní plán na zvládnutí migrační vlny, který turecký premiér Ahmet Davutoglu nečekaně předložil, úplně změnil předpokládané směřování pondělního unijního summitu. Ten byl nakonec mnohem víc o tureckých požadavcích, než lídři evropských států čekali.

9.3.2016 14
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: čtk

Na nadcházejícím unijním summitu se tak 17. března bude projednávat návrh, jenž zahrnuje bezvízový styk mezi Tureckem a zeměmi Schengenu od letošního června, zdvojnásobení už přislíbené evropské pomoci Ankaře na šest miliard eur a urychlení přístupových rozhovorů o členství mezi země v EU.

A to i přesto, že turecká vláda se v těchto dnech pustila do masivního zátahu proti opozičním médiím spojovanými s duchovním Fethullah Gülenem, v exilu žijícím kritikem prezidenta Recepa Tayippa Erdogana.

Poté, co policie v pátek převzala Zaman a Aksiyon, nejčtenější deník a magazín v zemi, skončila stejně i agentura Cihan, která jako jediná nestátní instituce monitorovala volební výsledky.

Změna v kurzu médií byla znát okamžitě. Zatímco v posledním vydání před razií varoval Zaman v hlavním materiálu před ohrožením ústavy, v pondělí už z titulní strany oslavoval úspěchy prezidenta Erdogana a o násilím rozehnaných protestech na podporu předchozí redakce se ani slovem nezmínil.

„Demokracie není považovaná za tak důležitou jako syrští uprchlíci," postěžoval si stanici BBC dnes už bývalý šéfredaktor listu Zaman Abdülhamit Bilici.
Utahovaní šroubů je přitom znát i jinde. Dvanáct tureckých akademiků, kteří iniciovali petici kritizující tažení vlády proti Kurdům, skončilo v lednu za mřížemi. Prezident Erdogan jim pak veřejně vzkázal, že draze zaplatí.

Terčem tažení nejsou jen kurdské milice, které Ankara viní z teroristických útoků, ale i představitelé prokurdské strany HDP – řada jejích starostů a zastupitelů byla zatčena a od prosince byla turecká armáda nasazena ve třech kurdských městech, upozornil list The Financial Times.
I když někteří evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem razii proti médiím kritizují, obvykle jde jen o opatrný nesouhlas. Klíčová německá kancléřka Angela Merkelová události veřejně nekomentovala vůbec.

Vetem zatím hrozí jen Orbán

Uprchlická dohoda s Tureckem je teď zkrátka považována za příliš důležitou, než aby bylo možné ji ohrozit.
Zmíněný plán navržený Ankarou zatím není podepsaný, finální dohoda může být hotová nejdříve na příštím unijním summitu 17. března. Většina lídrů evropských zemí včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) už ale plánu vesměs vyjádřila podporu. Jediný, kdo otevřeně pohrozil vetem, je zatím maďarský premiér Viktor Orbán. Evropským politikům se zamlouvá zejména to, že dohoda by mohla učinit přítrž pašování uprchlíků přes Egejské moře. Turci slibují přijmout zpět každého, kdo od jeho břehů na pašeráckých lodích vypluje do Řecka. Cesta na pašerácké lodi by tak už nemohla vést k získání azylu v EU.

Za každého takto vráceného Syřana by ale země EU měly přijmout jednoho Syřana z utečeneckých táborů v Turecku. Uprchlíci z Iráku či Afghánistánu by naopak měli smůlu, což se nelíbí například Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky či organizaci Amnesty International.

Mezi evropskými státy zase zřejmě největší odpor vzbudí požadavek na zavedení bezvízového styku zemí Schengenu s Tureckem od června 2016. Nejen proto, že země přímo sousedí s rozvrácenou Sýrií, ale i kvůli tomu, že nad samotnou budoucností schengenského prostoru volného pohybu momentálně visí otazník. Osm z šestadvaceti stávajících členů už kvůli migrační krizi zavedlo dočasné hraniční kontroly.

Ani v nekonečné otázce tureckého členství v EU, která se vleče už několik desetiletí, nelze čekat dramatický posun. Nejen, že jednotlivé evropské státy se ve svých postojích rozcházejí, proti přijetí Turecka jsou podle dřívějších průzkumů také zhruba dvě třetiny obyvatel EU.

Autor: Martin Dohnal

9.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

Česko a Německo dál dělí kvóty, potvrdila návštěva Merkelové

Praha - Česko a Německo dál dělí postoj k přerozdělování uprchlíků mezi členské země Evropské unie, potvrdila pražská návštěva německé kancléřky Angely Merkelové. Pohled na řadu témat spojených s migrací mají ale obě sousední země podobný. Merkelová, jež zastává vstřícným postoj k uprchlíkům, jednala s premiérem Bohuslavem Sobotkou i prezidentem Milošem Zemanem. Prezident, který pro uprchlíky příliš pochopení nemá, se s ní v názoru na migraci neshodl.

Maďarsko nabízí Srbsku policisty k ochraně hranic před migranty

Hajdukovo (Srbsko) - Maďarsko nabízí Srbsku své policisty, aby pomohli střežit srbské hranice s Makedonií a Bulharskem před migranty, kteří směřují do západní Evropy. Informoval o tom maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, který se ve vesnici Hajdukovo u maďarských hranic setkal se srbským resortním kolegou Nebojšou Stefanovičem.

AKTUALIZOVÁNO
Kolotoč na hřišti v brněnské Líšni, na kterém se vážně zranilo dítě.

Na hřišti se vážně zranilo dítě při seskakování z kolotoče. Je v umělém spánku

Brno – Vážné zranění ve čtvrtek dopoledne utrpělo malé dítě na hřišti v líšeňské Bednaříkově ulici v Brně. Při seskakování z roztočeného kolotoče se zachytilo botou o šroub. „Výsledkem bylo traumatické poranění nohy. Zdravotníci museli dítě uvést do umělého spánku," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková. Malý pacient skončil v péči anesteziologicko-resuscitačního oddělení Dětské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies