VYBERTE SI REGION

Syřany neohrožují jen zbraně, ale i cukrovka

Damašek – Nejen chirurgické zákroky, porody či očkování, ale i pomoc lidem s cukrovkou, astmatem a rakovinou. Tak vypadá péče, kterou poskytuje humanitární organizace Lékaři bez hranic během více než tři roky trvající občanské války v Sýrii.

23.5.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

„Lékař mi řekl, abych jedla zeleninu, ale já jím to, co dostanu. Nemám na výběr," říká 62letá Syřanka Leïla, která má cukrovku a je jedním z uprchlíků v údolí Bekaa na východě Libanonu. Není zdaleka jediná s podobným problémem. Některým chronickým onemocněním totiž trpí devět 
z deseti lidí, kteří utekli před válkou.

„Stav pacientů se rychle zhoršuje, pokud několik týdnů nedostanou léky. Uprchlíci navíc často nemají peníze na to, aby se do zdravotnických zařízení dostali a koupili si léky. Léčíme mnoho lidí, kteří do našich zařízení přicházejí 
s vysokým tlakem a neléčenou cukrovkou. Ty mohou vést ke ztrátě vědomí, infarktu a kómatu," přibližuje lékař Wael Harb, který působí
v údolí Bekaa.

Přetížení lékařů

Právě v Libanonu je přitom vůbec nejvíce syrských uprchlíků – jejich počet se tu blíží k milionu. Kliniky, které jim pomáhají, jsou přetížené
a někteří lidé už jsou dokonce tak zoufalí, že raději volí návrat do domoviny. „V zařízeních Lékařů bez hranic v Libanonu může lékař strávit 
s jedním pacientem průměrně osm až deset minut," udává specialistka na chronické nemoci Bénédicte de Kalbermattenová.

Lékaři bez hranic samozřejmě nepůsobí jen v zemích, kam Syřané sužovaní válkou prchají, ale i v Sýrii samotné. Od června 2012 tam organizace vykonala přes 140 tisíc ošetření, pomohla na svět 2000 dětí a provedla 7000 operací. Občanská válka ovšem přímo dopadá i na samotné pracovníky Lékařů bez hranic. Na začátku letošního roku bylo skupinou ozbrojenců zajato pět spolupracovníků organizace, kteří v oblasti poskytovali zdravotní péči. Nakonec se podařilo vyjednat jejich propuštění: tři ze zadržených se dostali na svobodu na začátku dubna, zbylí dva 14. května 
a nyní jsou na cestě domů. Celá situace vyústila v trvalé zavření jedné nemocnice a dvou zdravotních středisek v regionu Jabal Akkrad na severozápadě Sýrie.

Provizorní zařízení

„Úleva z toho, že se naši kolegové v pořádku vracejí domů, se mísí s hněvem nad tím, jak tento cynický čin odřízl válkou těžce zasaženou populaci od zoufale potřebné pomoci. O zdravotnickou pomoc poskytovanou Lékaři bez hranic přišlo zhruba 150 tisíc obyvatel regionu Jabal Akkrad," zlobí se mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liu.

Organizace i nadále v Sýrii provozuje pět dalších provizorních zařízení, poskytuje navíc zdravotnické zásoby 
a technickou podporu 50 nemocnicím a 80 zdravotním střediskům v sedmi lokalitách. V celé severní Sýrii ale bezpečnostní překážky výrazně omezují poskytování pomoci: zařízení jsou bombardována, zdravotníci jsou zabíjeni nebo jim vyhrožují ozbrojené skupiny. V dalších oblastech nemohou Lékaři bez hranic kvůli neudělení oficiálního souhlasu a špatné bezpečnosti poskytovat pomoc vůbec.

„Zatímco miliony Syřanů potřebují pomoc, aby vůbec přežily, některé z válčících stran zcela odmítají ideu humanitární pomoci. Měli bychom nyní rozvíjet jedny 
z největších zdravotnických programů ve více než 40leté historii Lékařů bez hranic, abychom náležitě reagovali na obrovské potřeby, které v Sýrii panují. Ale za současné situace jsou naše kapacity reagovat na tyto potřeby bolestivě omezené," uzavírá Joanne Liu.

Autor: ČTK

23.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies