Už předchozí bilance více než 200 obětí dělá z události nejkrvavější masakr za 24 hodin od počátku nepokojů v zemi. Homs patří k hlavním ohniskům odporu proti režimu prezidenta Bašára Asada.

O zabíjení začal v průběhu noci referovat šéf Syrské organizace pro monitorování lidských práv (OSDH) Ramí Abdar Rahmán, který se odvolává na svědky. Podle něj jsou mezi mrtvými i ženy a děti. Podobné informace poskytla také další opoziční monitorovací skupina - Místní koordinační výbory(LCC). Televizní stanice Al-Džazíra a Al-Arabíja ukázaly záběry desítek mrtvých těl v ulicích Homsu.

Podle místních obyvatel bylo ostřelováním armády zničeno nejméně 36 domů, v jejichž troskách uvízli jejich majitelé nebo nájemníci. Ostatní kopali vším, co měli po ruce, v sutinách ve snaze najít živé. V oblasti jsou k dispozici prý jen dvě polní nemocnice, každá o kapacitě 30 osob. Stovka obětí byla už přemístěna do dvou místních mešit.

"Byl to opravdový masakr," řekl předtím Rahmán agentuře AFP s tím, že dalších několik stovek osob utrpělo zranění. Zároveň podle ní požadoval okamžitý zásah Ligy arabských států (LAS). OSDH v komuniké také vyzvala "syrský lid, aby vyšel do ulic a povstal proti režimu".

To se podle aktivistů skutečně už stalo v městech Hamá a Idlíb, kde projevily solidaritu stovky osob. Desítky lidí také v průběhu noci vtrhly na syrská velvyslanectví v Berlíně a v Káhiře. V německé metropoli napáchaly dvě desítky vetřelců drobné hmotné škody, než areál po intervenci policie opustili. V Londýně místní policie zatkla pět z asi 150 lidí, kteří se sešli před syrskou ambasádou. Manifestace se uskutečnila i před syrským zastupitelstvím v USA.

Tanky, kulomety a minomety

Podle zdrojů AFP začala armáda Homs nejprve ostřelovat minomety. AP informovala, že armáda použila při útoku rovněž tanky a kulomety, podle Reuters bylo město bombardováno i dělostřelectvem. Televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že armáda vede o Homs urputný boj s oddíly složenými z armádních přeběhlíků, což ale OSDH ani LCC zatím nepotvrdily.

V zemi zahynuly již v pátek desítky lidí při střelbě vládních vojáků do účastníků manifestací, k nimž vyzvali obyvatele odpůrci režimu prezidenta Bašára Asada. Chtěli si tak připomenout 30. výročí masakru ve městě Hamá, kdy režim Háfize Asada, otce nynějšího prezidenta, 2. února 1982 utopil v krvi povstání islamistického Muslimského bratrstva. Povražděno tehdy bylo 10.000 až 40.000 lidí. Právě Hamá je nyní baštou povstání, které syrský režim rovněž krutě potlačuje.

Na půdě Rady bezpečnosti OSN se dnes bude zřejmě hlasovat o rezoluci odsuzující pokračující násilí v zemi. Nebude ale obsahovat přímou výzvu k tomu, aby se syrský prezident vzdal moci. Se zpochybněním Asadova postavení nesouhlasí Rusko, které má v radě právo veta.

Výběr událostí kolem nepokojů v Sýrii:

2011
26. ledna - menší demonstrace proti "korupci a tyranii", které byly namířeny proti prezidentu Bašáru Asadovi, jenž je u moci od roku 2000; o život přišly údajně tři lidé.
15. března - velké protivládní demonstrace ve městě Dará a dalších včetně Damašku - začátek protivládního povstání v zemi.
23. března - při střetech s pořádkovými silami zahynulo v Dará údajně na 100 lidí.
24. března - prezident Bašár Asad oznámil kroky ke zrušení řady drastických omezení politických a občanských svobod v zemi, včetně možnosti odvolání výjimečného stavu platícího od roku 1963; poté se protesty rozšířily po celé zemi, další mrtví.
26. března 2011 - krvavé potlačení protestního shromáždění v přístavu Latákíja; Asad propustil až 260 politických vězňů.
29. března - demise vlády.
30. března - Asad oproti očekávání neoznámil zrušení výjimečného stavu a v projevu v parlamentu připsal vlnu protestů v zemi spiklencům, kteří se snaží destabilizovat Sýrii.
14. dubna - nová vláda sestavena s malými změnami.
19. dubna - vláda zrušila výjimečný stav a schválila nový zákon zakotvující právo Syřanů na pokojné manifestace.
22. dubna - od zahájení protestů zahynulo dle syrských ochránců práv přes 500 lidí (454 demonstrantů a 68 vojáků).
29. dubna - Rada OSN pro lidská práva odsoudila Sýrii kvůli násilí na demonstrantech.
10. května - začaly platit sankce Evropské unie (EU) proti syrským představitelům (nebyl mezi nimi Asad) a zbrojní embargo.
18. května - USA uvalily sankce na Asada a další činitele režimu kvůli porušování lidských práv v zemi.
23. května - EU zpřísnila sankce vůči Sýrii; na seznam lidí, jejichž finanční aktiva v EU jsou zmrazena, se ocitl i Asad.
24. května - protesty si údajně již vyžádaly přes 1000 obětí.
31. května - Asad vyhlásil všeobecnou amnestii; později amnestoval i činy spáchané od vypuknutí protestů.
20. června - Asad vyzval Syřany k národní jednotě, zopakoval, že země "čelí zahraničnímu spiknutí" a že za krizi mohou "sabotéři", ohlásil parlamentní volby na srpen.
4. srpna - Asad vyhlásil dekret o povolení politických stran.
23. srpna - v tureckém Istanbulu ustavena opoziční koalice Syrská národní rada (SNC) sdružující většinu opozičních frakcí, včetně liberálů, Muslimského bratrstva i kurdských stran.
5. října - Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci západních zemí, která odsuzovala režim v Sýrii.
7. října - zavražděn člen opoziční koalice SNC a populární kurdský vůdce Mišal Tamu; na pohřbu se sešlo přes 100.000 lidí.
19. října - opoziční SNC uznala za legitimního reprezentanta syrského lidu jako první libyjská Přechodná národní rada (NTC).
12. listopadu - Liga arabských států (LAS) pozastavila členství Sýrie v lize a její armádu vyzvala k ukončení násilností vůči civilistům.
14. listopadu - EU rozšířila sankce vůči Sýrii.
27. listopadu - ministři zahraničí LAS schválili protisyrské sankce.
13. prosince - počet obětí podle OSN přesáhl 5000 osob.

2012
28. ledna - LAS pozastavila svou misi pozorovatelů v Sýrii.
30. ledna - syrská vláda údajně přijala návrh Ruska na zprostředkování jednání s opozicí v Moskvě; SNR to odmítla.
4. února - podle televize Al-Arabíja syrská armáda zabila v Homsu asi 340 lidí (nejkrvavější masakr za 24 hodin od počátku nepokojů v zemi). Vláda odpovědnost přiřkla neznámým ozbrojencům, zprávy o značném počtu obětí podle ní mají za cíl vyvinout tlak na Radu bezpečnosti OSN.