VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tallinn zažil druhou noc nepokojů kvůli spornému pomníku

TALLIN - Estonská metropole Tallinn zažila již druhou noc po sobě násilné protesty ruskojazyčných obyvatel proti odstranění pomníku Rudoarmějcům z centra města. Při srážkách demonstrantů s policií bylo dnes v noci zraněno 96 lidí a kolem 600 zatčeno.

28.4.2007
SDÍLEJ:

Násilnosti v Tallinu.Foto: AP PHOTO/NIPA

Předešlou noc si násilnosti, nejhorší od získání nezávislosti v roce 1991, vyžádaly i jeden lidský život. Pomník chce v centru zachovat především ruskojazyčná menšina, Estoncům však dílo připomíná spíš déle než půl století trvající sovětskou okupaci. Rusko proti odstranění památníku ostře protestuje.

Tallinnský policejní šéf Raivo Kuut agentuře AFP řekl, že protesty se stejně jako v pátek místy zvrhly ve vandalismus, drancování a rabování. "Vyslechli jsme asi 300 mladých, z nichž mnoho bylo opilých," uvedl Kuut. Šlo podle něj především o ruskojazyčné občany. Policie proti agresivním jedincům použila obušky, vodní děla a gumové projektily.

Situace se zklidnila teprve dnes nad ránem poté, co policie davy rozehnala, a od té doby je pokojná, sdělil podle agentury Reuters policejní mluvčí Taavi Kullerkupp.

Demonstranti se střetli s policií také ve městech Johvi a Kohtla-Jarve asi 180 kilometrů východně od Tallinnu, kde bylo zadrženo asi 40 osob. Stejně jako nedaleké pohraniční město Narva, jsou Kohtla-Jarve a Johvi domovem především ruskojazyčného obyvatelstva.

Podle agentury Interfax zřídila skupina nazvaná Estonský protifašistický výbor horkou linku pro příbuzné zadržených. Estonská policie dosud nesdělila, kde se zatčení nacházejí.

Estonská vláda chce památník i ostatky 14 padlých, kteří jsou zde údajně pochováni, přesunout i přes ostré protesty Moskvy ze středu hlavního města na válečný hřbitov.

Rusko v pátek pohrozilo odvetnými opatřeními. Horní komora ruského parlamentu schválila rezoluci vyzývající k přerušení diplomatických vztahů s Estonskem a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov pohrozil vážnými kroky proti Tallinnu.

Při nepokojích v Tallinnu v noci na pátek byl zabit jeden člověk, podle agentury ITAR-TASS ruskojazyčný obyvatel Estonska jménem Dmitrij. Podle policie asi dvacetiletý mladík podlehl v nemocnici bodné ráně nožem. Ruská agentura ale cituje nejmenovaného očitého svědka, podle něhož se Dmitrij stal obětí policejní brutality. Podle estonské prokuratury smrt mladého muže s policejním zásahem nesouvisí.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes požadovalo, aby estonské úřady smrt tohoto člověka důkladně přešetřily.

"Projevujeme soustrast rodině a přátelům zabitého občana a žádáme estonské úřady, aby poskytly kompletní informace o tom, co se stalo, aby celou věc neprodleně vyšetřily a viníky pohnaly k odpovědnosti," prohlásilo ruské ministerstvo zahraničí.

V Moskvě prokremelské mládežnické skupiny a nejrůznější aktivisté uspořádali protesty před estonským velvyslanectvím. Někteří z účastníků akce byli oblečeni do vojenských uniforem z druhé světové války. Protestující zasypali sídlo ambasády rajčaty a uráželi estonského velvyslance.

Památník, bronzovou sochu vojáka Rudé armády, nechal Sovětský svaz postavit v Tallinnu v roce 1947. V Estonsku, které bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu, měla připomínat padlé v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům. Podle odhadů v druhé světové válce zahynulo až 14 milionů sovětských vojáků a sedm milionů civilistů.

Pomník nicméně Estoncům spíš připomíná déle než půl století trvající sovětskou okupaci. Jinak však na pomník hledí ruská menšina, tvořící přibližně třetinu z 1,3 milionu obyvatel této pobaltské republiky. Avšak 160.000 místních Rusů dosud nezískalo estonské občanství. Pro udělení občanství je třeba ovládat estonštinu.

Sovětské jednotky obsadily Pobaltí v roce 1940, ale po útoku Německa byly vytlačeny, SSSR ho znovu ovládl v roce 1944. Pobaltské země získaly nezávislost v roce 1991. Nyní Rusko rozhněvalo také to, že pomník byl rozřezán a odstraněn v předvečer 9. května, slaveného jako den sovětského vítězství nad nacismem.

 

Merkelová nabádá ke zdrženlivosti

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Moskvu i Tallinn ke zdrženlivosti v souvislosti s vyhrocenou situací kolem odstranění pomníku Rudoarmějcům v estonské metropoli. Tallinn zažil už druhou noc po sobě násilné protesty ruskojazyčných obyvatel proti odstranění monumentu. Činnost estonského zastupitelského úřadu v Moskvě, před nímž už druhý den protestují členové prokremelských mládežnických hnutí, byla z bezpečnostních důvodů přerušena.

Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s kancléřkou Německa, které v toto pololetí předsedá Evropské unii, projevil podle Kremlu nanejvýš vážné znepokojení v souvislosti s děním v Tallinnu.

 

 

28.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies