VYBERTE SI REGION

Konec války proti terorismu je v nedohlednu

Washington - Svět se od 11. září 2001 zásadně změnil, výsledky tažení amerického prezidenta George Bushe proti islámským radikálům jsou sporné

11.9.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
TERORISTÉ ÚTOČÍ. Teroristy pilotovaný unesený boeing se 11. září 2001 v 9:02 blíží ke druhé věži Světového obchodního centra v New Yorku. Po necelé hodině se hořící mrakodrap zřítil k zemi.

TERORISTÉ ÚTOČÍ. Teroristy pilotovaný unesený boeing se 11. září 2001 v 9:02 blíží ke druhé věži Světového obchodního centra v New Yorku. Po necelé hodině se hořící mrakodrap zřítil k zemi.Foto: AP/Taylor Carmen, EPA

Měla to být válka proti terorismu, jež bude trvat krátce a ukáže všem nepřátelům Spojených států, jak nebezpečné a zcestné je napadnout Američany.

Patří dnes obava z útoku teroristů mezi vaše základní pocity? Diskutujte a hlasujte.

Reakce USA na spektakulární teroristický útok islámských radikálů, při němž byly 11. září roku 2001 zničeny oba mrakodrapy newyorského Světového obchodního centra a značně poškozen Pentagon, byla jednoznačná – vymýtíme teroristy, ať se skrývají kdekoli, dojdeme si pro ně třeba na konec světa.

Dražší než někdejší studená válka

Od zmíněných atentátů, při nichž zahynulo zhruba 3000 lidí v New Yorku a 136 v Pentagonu, uplynulo už sedm let a situace je zcela jiná.
Ofenziva proti terorismu nepřinesla okamžité výsledky a změnila se v „dlouhou“ válku, která je z politického a hospodářského hlediska složitější a také dražší než někdejší studená válka.

Stala se ústředním tématem obou funkčních období prezidenta Bushe, jemuž místo triumfu vynesla naprostý propad popularity. Rozdělila americkou společnost i politickou scénu, třebaže zatím nikoli tak radikálně jako ve 20. století válka ve Vietnamu.

Ve své době vedla k vážným sporům mezi USA a některými evropskými zeměmi, především Německem a Francií, i k rozporům v Severoatlantické alianci. Rusku dala čas na konsolidaci a možnost vrátit se na světovou politickou scénu opět v roli velmoci první kategorie.

A islámské země ve většině případů „milují“ Spojené státy ještě méně, než před 11. zářím.

Změna americké strategie

Vojenské akce proti teroristům stály zatím Spojené státy od jejich zahájení v roce 2001 oficiálně celkem 859 miliard dolarů. Protože je ale konec této této kampaně v nedohlednu, tato suma dále narůstá.

USA stále považují vítězství ve válce proti terorismu za svou nejvyšší prioritu, ale už se nedomnívají, že vojenské řešení je samospasitelné.
Začínají proto klást výrazně větší důraz na „měkké metody“, čili podkopávání zázemí islámských radikálů. Američané se nyní soustřeďují na rozvoj hospodářského, politického a sociálního rozvoje v těch částech světa, kde mají teroristé největší podporu.

Hrozba trvá

Od 11. září 2001 světem otřáslo ještě několik brutálních teroristických útoků – v roce 2002 na ostrově Bali (202 obětí), v roce 2004 pak v Madridu (191 mrtvých) a v následujícím roce v Londýně (52 obětí).

Zpřísněná bezpečnostní opatření v evropských zemích a USA ale přinesla určité výsledky a v několika případech, například v roce 2006 ve Frankfurtu nad Mohanem, se podařilo pokusům o teroristické útoky zabránit. Západní svět přesto stále žije ve strachu, že radikálové mohou kdykoli zaútočit znovu.

VÁCLAV VITÁK

11_zari_grafika
Rány po útocích se zacelují, pochybnosti však zůstávají

Utajování okolností útoků z 11. září i vyšetřování podpořilo konspirační teorie.

Sedm let poté, co teroristé udeřili na USA, hýbou americkou veřejností jiné události než smrt 2974 lidí pod troskami Světového obchodního centra v New Yorku, ve washingtonském Pentagonu a na palubě uneseného letounu, který se zřítil v Pensylvánii.

Bílý dům vede války v Iráku a v Afghánistánu, které si již vyžádaly více amerických životů než osudné útoky.

Na místě newyorských „dvojčat“ dokončují bagry a jeřáby základy nové Věže svobody. Ani památky dnes už není ani po 23metrové díře v západním křídle Pentagonu, kam teroristé narazili s uneseným Boeingem 757.

Přesto, že vyšetřovatelé bezprecedentních útoků už dávno skončili svou práci a na tisíce stránek potvrzujících oficiální verzi událostí usedá v archívech prach, zůstávají v rodináchobětí stále silné pochybnosti.

Kde jsou viníci?

Ani po sedmi letech nebyl žádný z přímých pachatelů ani architektů útoků odsouzen.

Vůdce mezinárodní teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin, který se k odpovědnosti za útoky přihlásil, přitom navzdory nasazení stovek agentů, nejmodernějších špionážních prostředků i 25milionové odměně vypsané na jeho hlavu stále zdárně uniká.

Celou událost i po letech zastírá neproniknutelná mlha utajování a neochota amerických úřadů zveřejnit důkazy, které by s konečnou platností vyvrátily konspirační teorie podporované částí odborné veřejnosti.

Nesouhlas techniků, fyziků i architektů, kteří vytvořili iniciativu Vědci za pravdu a spravedlnost o 11. září, vyvolávají především závěry oficiální vyšetřovací komise o příčině zřícení obou legendárních věží Světového obchodního centra.

Pochybující vědci


Pokládají především za nemožné, že by náhlé a úplné zřícení mrakodrapů způsobil náraz letounů a následný požár paliva. Použitá ocel podle nich nemohla povolit tak, aby se obě budovy doslova sesypaly rychlostí volného pádu.

Kloní se proto spíše k variantě připravené, řízené demolice, která by jako jediná mohla narušit vnitřní nosnou strukturu obou budov.

Zpolitizované bylo podle kritiků Bílého domu také vyšetřování nárazu uneseného letadla do Pentagonu. Rozpaky budí hlavně fakt, že letoun zanechal ve vnějším plášti stavby otvor mnohem menší, než je rozpětí křídel Boeingu 757.

Stejně tak poukazují na nápadně malé množství trosek, které zůstaly na místě nárazu. Vysvětlení, že většina součástí letounu shořela k nerozeznání, pokládají za opravdu špatný vtip.

CYRIL BUMBÁLEK

Soukromí nyní mají méně i Češi

Praha - Odpadkové koše pražského metra zmizely kvůli hrozbě terorismu v nenávratnu. Stejně tak možnost usadit se do letadla s více než jedním deci tekutiny. Navíc považujete-li stolování s plastovými příbory za barbarské, nemá cenu, abyste do letadla vůbec nastupovali. Některé naše zvyky se za posledních sedm let změnily k nepoznání. Může za to 11. září 2001. Podle znalců se ale změnilo hlavně uvažování lidí. „Teroristický útok proti českým cílům už nebude možno nikdy zcela vyloučit,“ říká bezpečnostní expert Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Kříž.

Bývalý ministr vnitra za ČSSD František Bublan k tomu dodává, že lidé si tuto hrozbu moc dobře uvědomují. „Veřejnost začala vnímat riziko, že se i tady může něco stát,“ vysvětluje s tím, že kvůli boji proti terorismu muselo logicky dojít k určité ztrátě soukromí. „S tím se ale musí počítat, to k tomu patří,“ dodává a jako příklad uvádí státní odposlechy. „Z odposlechů se dělá strašák, ale to je vývoj… Stejné je to s vízovým informačním systém, který pomáhá sbírat data o občanech třetích států,“ tvrdí.

S tím souvisí i větší práva bezpečnostních složek, například možnost odpojit všechny telefonní sítě nebo snaha vlády donutit mobilní operátory archivovat nejen hovory, ale i „prozvánění“ svých klientů.

V dubnu příštího roku pak padne další tabu. Již existující strojově čitelné pasy budou nově doplněny o otisky prstů.

Útokům na New York „vděčíme“ i za vznik evergreenu o plánování protiraketového radaru USA v Brdech, který by měl být podle ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) naším příspěvkem mezinárodnímu boji proti terorismu.

JIŘÍ KORBEL

ANKETA

Máte po 11. září 2001 strach, že by teroristé mohli podobně udeřit i u nás?

Ano, občas mám strach

0 %

Ano, mohou udeřit kdekoli

39 %

Ne, teroristé mají jiné cíle

61 %

Ne, náš stát je dost chráněn

0 %

Nevím

0 %

Hlasovalo: 23     Anketa byla ukončena

11.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies