VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dalajláma vyzývá k nenásilí, hrozí odstoupením

Peking/Berlín/Tri­nidad/Dharmasa­la, Indie - Dalajláma v úterý pohrozil svou rezignací na post vůdce exilové vlády Tibetu, pokud násilnosti v jeho domovině budou pokračovat. Zároveň se ohradil proti nařčení Pekingu, že za násilnými protičínskými protesty stojí on sám.

18.3.2008
SDÍLEJ:

Čína postupuje proti rebelům v Tibetu nekompromisně.Foto: REUTERS/David Gray

„Pokud se věci vymknou kontrole, pak mám jedinou možnost – rezignovat,“ prohlásil dalajláma v sídle své exilové vlády v severoindické Dharmasale, citovaný agenturou Reuters. Jeho mluvčí později upřesnil, že dalajláma naprosto nemá v úmyslu vzdát se své role duchovního vůdce Tibeťanů, hrozba rezignace se týkala pouze funkce hlavy exilové vlády.

Peking viní dalajlámu

Čínský premiér Wen Ťia-pao krátce před tím obvinil dalajlámu z organizování násilností, které si v Tibetu od pátku vyžádaly podle dalajlámových stoupenců nejméně 99 obětí.

„Je naprosto jasné a máme o tom spoustu důkazů, že tyto incidenty byly iniciovány, organizovány a řízeny dalajlámovou klikou,“ prohlásil Wen Ťia-pao. Dodal, že demonstranti „chtěli pro dosažení svých zapovězených cílů iniciovat sabotáž Olympijských her.“

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang pak dokonce uvedl, že „vyšetřován a souzen by měl být sám dalajláma.“

Dalajláma nicméně ve své reakci vyzval ke smíření. „Neměli bychom v sobě pěstovat protičínské nálady. Musíme žít bok po boku,“ řekl. „I kdyby tisíc Tibeťanů obětovalo své životy, ničemu by to nepomohlo. Pomozte, prosím, zastavit násilí z čínské i tibetské strany.“

Mluvčí jeho vlády potvrdil, že dalajláma usiluje o dosažení autonomie Tibetu v rámci Číny, a dokonce prohlásil, že úplná nezávislost je „zcela vyloučena“.

Olympijská karta

Navzdory čínským obviněním, že cílem tibetských protestů je překažení letošní olympiády v Pekingu, předseda Olympijského výboru Jacques Rogge v pondělí prohlásil, že zatím neobdržel „absolutně žádnou výzvu“ k bojkotu her.

Olympijskou kartu ale v úterý vytáhl předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering.

„Nemůžeme souhlasit s tím, co se děje v Tibetu… Číňané si to musí uvědomit,“ řekl Pöttering německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk, když vyzval politiky k bojkotu Olympijských her. Politici, kteří se chystají na zahájení her do Pekingu, by si to podle něj měli rozmyslet. Nevyloučil přitom podporu i širšímu bojkotu.

Sám dalajláma ale již o víkendu prohlásil, že je proti bojkotu olympiády, protože ta naopak otevírá prostor pro diskusi o lidských právech v Číně.

Informační blokáda

Cizinci nyní mají přístup do Tibetu zakázán. Turisté, kteří v zemi byli, ji hromadně opouštěli již v prvních dnech násilností.

„Jsme všichni velmi znepokojeni tím, jak málo je lidí a novinářů ze Západu kolem Lhasy,“ citovala v úterý stanice BBC nejmenovaného obyvatele tibetské metropole. „Já sám jsem neviděl od včerejška žádné,“ dodal.

Zatímco doslova po celém světě probíhají často masové demonstrace proti čínskému násilí na bouřících se Tibeťanech, chybějí přesné informace o tom, co se děje přímo v Tibetu a přilehlých čínských provinciích obývaných početnými tibetskými komunitami. Tibeťané a Číňané jsou na tom ještě hůř – kromě obvyklé cenzury Peking masivně blokuje internet, včetně stránek YouTube a zpravodajských serverů.

YouTube, na kterém očití svědci nepokojů umísťovali dokumentární videosoubory, čínské úřady „odstřihly“ už v sobotu, napsal server Times Online. Z čínského internetu se ale nepodíváte ani na zpravodajské stránky Guardian, Yahoo!, Flickr, LA Times a bezpočet dalších.

Krom úplného zákazu přístupu k některým stránkám Peking na internetu plošně filtruje veškerý nežádoucí obsah pomocí klíčových slov, informoval Times Online s odvoláním na své čínské spolupracovníky.

Snahy Pekingu kontrolovat světovou informační dálnici jsou dobře známé. Například internetový gigant Google sklidil za svou dohodu, v níž se výměnou za přístup na obrovský čínský trh zavázal blokovat některé webové stránky a monitorovat činnost čínských uživatelů svých služeb, velkou kritiku. Že nyní v Číně nefungují stránky Google News, nejspíš nikoho nepřekvapí.

Čína v počtu uživatelů internetu, jichž je podle některých zdrojů již přes 210 miliónů, předhonila Spojené státy.

Autor: Kryštof Válka

18.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies