VYBERTE SI REGION

Tragédie na Kaprunu: Bolí to, jako by se to stalo včera

Kaprun – „Běhá mi mráz po zádech,“ sklopí oči 25letý Marek Halasný z Prahy. Bylo mu patnáct, když lyžoval v létě s kamarádem a jeho rodinou na ledovci v Kaprunu.

10.11.2010 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Jedno z nejkrásnějších lyžování v životě. Už jízda lanovkou dlouhým tunelem vyvrtaným do hory byla zážitkem. Necelé tři měsíce poté vidí v televizi záběry největší tragédie v novodobé historii Rakouska. „Říkal jsem si, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. Živě jsem si představoval, jaké to muselo být peklo,“ přemýšlí dnes na místě, kde stojí sál plný barevných výklenků s růžemi – každý ze 155 symbolizuje jednoho mrtvého.

Jediná Češka

Památník má tvar vlaku, barvy symbolizují měsíce narození obětí. Z okna je pak vidět díra ve skále. Opuštěný tunel smrti. Mezi oběťmi byla jediná Češka, nadějná boulařka z Jablonce. Marek nikoho neztratil. Mnozí ale před 10 lety ano. „Jako by se to stalo včera,“ povzdechne Karl Hulka (64). Dodnes neštěstí nepřebolelo. Přišel tehdy o syna Christiana. Tomu bylo 32 let a už měl šestiletou holčičku, kterou často učil obloučky v prašanu.

Píše se 11. 11. 2000. Čas: 9.00. Coby trenér lyžování, který jinak přes týden pracuje jako elektrotechnik, má jet se skupinou dětí z údolí na vrchol. Dceři se nechce vylézt z postele, a tak s ním výjimečně nejede. Chybí ale ještě jeden osmiletý opozdilec. Zatímco všichni z týmu už odjeli lanovkou nahoru, Christian na posledního počká. Nasedají až do osudového vagonu. Nahoru se skrz skálu veze 162 lidí, dolů jede souprava jen s jedním pasažérem a řidičem. V zadní kabině už byl po chvilce jízdy cítit kouř. Dým byl stále nesnesitelnější, ale cestující se neměli jak spojit s řidičem. Po chvíli se lanovka nečekaně zastavila.

Japonec uběhl sto metrů, stejně zemřel

Kdo neomdlel, rozbíjel hůlkami a lyžemi sklo. Požár vyřadil z provozu ovládání dveří. Po chvíli povolily. Většina lidí utíkala v panice úzkými schody tunelu nahoru v těžkých lyžařských botách. I Christian. „Musel toho chlapce nést v náručí. Uběhli 36 metrů. Těsně u jeho těla se pak našlo i chlapcovo,“ vypráví listu Die Presse Karl Hulka. Nejdál, sto metrů, uběhl jeden Japonec. I ten, stejně jako dalších 149 lidí, zemřel. Tunel se choval jako komín, lidé se udusili. Jen 12 jich běželo dolů. Ti jediní přežili. Dým zabil i dva lidi v protivlaku a tři v horní stanici (2446 metrů), kde se kouř vyvalil. Až kolem 17. hodiny se Hulkovi dozví, že přišli o syna. Začnou chodit na psychoterapie. „Rok trvalo, než jsme si to připustili,“ říká matka Elfride.

Teprve sedm let poté dostali odškodnění 40 tisíc eur. Jiní, kteří neměli právníka, prý ani cent. Nejde o peníze, ale o to, že nikdo nenese zodpovědnost. Z podílu na katastrofě bylo obžalováno 16 osob z řad konstruktérů vozu a provozovatelů lanovky. Všechny soud osvobodil s tím, že vina je příliš rozptýlena, než aby bylo možné někoho odsoudit. Za tragédii může topení, které nebylo určené pro použití v dopravních prostředcích. Chytl od něj hydraulický olej. Proč tam topení, stejně jako další hořlavé materiály, byly?

Spiknutí?

Bez výsledku skončily i pozdější snahy o obnovení procesu. Iniciátoři žalob argumentovali tím, že docházelo k ničení a falšování důkazů. Na 60 rodin pokračuje v právní bitvě a snaží se dosáhnout znovuotevření případu, ačkoli je od března promlčen. Tvrdí, že šlo neštěstí zabránit. Hlavní možností je odvolat se k Evropskému soudu pro lidská práva. Jejich právník dokonce mluví o spiknutí velkých skupin, které jsou prý nepřímo zapojeny do konstrukce lyžařských vleků.

Jak se tam žije

„Město tehdy pořád jen něco budovalo. Slepá vidina pokroku za každou cenu tehdy 11. listopadu 2000 dostala co proto,“ říká Toni Fersterer z farního úřadu v Kaprunu v deníku OÖN. Lidem se tu o tragédii před deseti lety moc mluvit nechce. Nad městečkem, lyžařským rájem, jsou dvě přehrady. Pro ty existují přesné plány poplachu. „S požárem v tunelu lanovky tehdy ale nikdo nepočítal,“ tvrdí starosta Norbert Karlsböck. Stovky obyvatel pomáhaly rodinám obětí. Nosili jim čaj, koláče, utěšovali je. Sám starosta byl po dvou týdnech na konci sil. Na chvíli šel dokonce do kláštera. „Neštěstí je součástí naší historie, toho se nelze zbavit,“ říká. Městečko se postavilo znovu na nohy – vybudovali tu kabinkovou lanovku (už žádný tunel) či moderní lázně. Nešlo to hned, nebylo by to etické. Ale bez turistů by region nemohl dál žít. Propad (25 procent) byl cítit jen rok po katastrofě. „Stálí hosté nezanevřeli, dodali nám odvahu. A přibyli i hosté ze zemí střední a východní Evropy,“ dodává.

Autor: Tomáš Procházka

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies