VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stovky uprchlíků čekají na Kosu na otevření přístřeší na trajektu

Kos (Řecko) - Před obřím trajektem Eleftherios Venizelos v přístavu ve městě Kos postávají, polehávají či sedí desítky uprchlíků a další sem neustále míří. Někteří nemají žádné osobní věci, jiní jdou s igelitkou či batohem. Ženy sedí na zemi a v rukou uspávají své malé děti. Všichni čekají na otevření lodi, která se má stát nouzovým střediskem pro běžence.

15.8.2015 12 AKTUALIZOVÁNO 15.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK/AP/ Alexander Zemlianichenko

Krátce před jedenáctou hodinou dopoledne je ale policie začíná posílat zase zpátky do města. Všichni jsou zmatení a netuší, kdy se budou moci zase vrátit. „Kdy bude loď otevřená? Možná dnes večer," odpovídá jeden z policistů.

Loď do přístavu připlula již v pátek, mnozí z uprchlíků tak nechápou, proč se ještě nemohou dostat dovnitř. Plavidlo by mělo poskytnout přístřešek asi 2500 uprchlíkům. Údajně se ale vnitřek lodi ještě připravuje, zejména z bezpečnostního hlediska. Zároveň se šíří informace, že se vše oddaluje, protože se ještě neví, jestli budou běžence dovnitř volat a pouštět na základě jejich jmen, nebo čísel, která jim při registraci přidělili.

„Každou chvíli nám říkají něco jiného. Nevíme, co bude," říká mladý Syřan Ahmad, který jako jeden z mála umí pár anglických slovíček. Když jeden z policistů do davu vykřikuje, kdo tady umí trochu anglicky, je to právě on, kdo k němu jde a vyslechne si, že uprchlíci mají z prostoru před lodí odejít. Pak se tuto informaci snaží sdělil ostatním. Většina běženců je podle něj ze Sýrie, jsou tu ale i Iráčané či Afghánci.

Chybí záchody i zázemí pro ženy s dětmi

Protože tu kromě pár policistů není nikdo, kdo by situaci organizoval, vyptávají se uprchlíci i několika novinářů, kteří do přístavu dorazili. Někteří jsou překvapeni, protože si mysleli, že trajekt pojede dál do Řecka. Takové plány ale údajně nejsou. Říká se, že by měl v přístavu zůstat asi 15 dní a ulehčit místním úřadům, které registraci tak obrovského počtu migrantů nezvládají. Co bude dál, nikdo neví.

Denně přijíždí na řecký ostrov Kos asi 800 uprchlíků, vždy na člunech z nedalekého Turecka. Když se jim podaří dostat se až na pobřeží, vyloďují se na pláží na okraji města. Když je zachraňují přímo na moři, pobřežní stráž je přiváží do přístavu. Na jeho špici, kde nyní kotví Eleftherios Venizelos, je tak vidět i množství gumových člunů, na kterých běženci dorazili, a všude se povalují svítivé záchranné vesty.

„Nejsou tu záchody, žádné zázemí pro ženy s dětmi," stěžuje si Ahmad. Postupně se mu daří přimět ostatní, aby se od trajektu vzdálili. Jak dodává, zejména rodiny s dětmi by se rády do trajektu dostaly, aby jako doposud nemusely žít ve městě jen tak na ulici. K lodi, která by jim měla poskytnout útočiště, se prý vrátí později, říkají někteří. Jiní si o kousek dál stoupají do fronty na jiné plavidlo, které směřuje do řeckého vnitrozemí.

Kvůli válce se nemáme kam vrátit, říkají Syřané na řeckém Kosu

Do řeckého přístavu Kos připluli na člunu dnes brzy ráno, nalodili se v tureckém přístavním městě Bodrum. Pětice Syřanů, z nichž jeden má vedle sebe malého syna, který v ruce drží plyšového medvídka, vypadá unaveně. Jsou ale šťastní, že cestu přežili. Říkají, že nevědí, co s nimi bude, všichni by se ale chtěli dostat dál do Evropy, zejména do Německa.

„Na našem člunu bylo asi čtyřicet lidí. Báli jsme se, byly velké vlny, všude byla voda," říká jeden ze syrských mužů, kteří spolu s dalšími uprchlíky čeká v přístavu před trajektem Eleftherios Venizelos, který by měl sloužit jako jejich dočasné útočiště. Vyrazili asi kolem jedné hodiny v noci, cesta po moři dlouhá asi 20 kilometrů jim prý trvala něco přes dvě hodiny.

Všichni pocházejí ze Sýrie, část se ale zdráhá říct, ze kterého města. Jeden ze Syřanů po chvíli začíná vyprávět, že žil nedaleko Damašku. „Všude se bojovalo, můj dům je naprosto zničený, už mi nic nezůstalo," vypráví s tím, že několik dní ho údajně syrský režim držel ve vězení.

Všichni se shodují, že by se rádi dostali dál do Evropy, kde už žijí někteří členové jejich rodin. Jeden z nich začíná vyjmenovávat, že mají v plánu jet přes Makedonii, Srbsko a dále, druhý Syřan ale jeho výčet přerušuje – nejspíš, aby neprozradil příliš. Na otázku, co tam pak chtějí dělat, ale odpověď nemají. „V Sýrii se nedá žít, je tam válka, která určitě brzy neskončí, bude to trvat několik let. Neustálé ostřelování. Nemáme se kam vrátit," odpovídá jeden z nich a ukazuje několik jizev na svém těle. Zranění prý utrpěl během útoku na své domovské město.

Do řeckého přístavu Kos připluje každý den kolem 800 migrantů, většinou ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu. Místní úřady se je snaží registrovat, následně míří z ostrova dále do řeckého vnitrozemí. Jde ale o velmi pomalou proceduru, stovky uprchlíků tak často několik dní přebývají pod širým nebem nedaleko přístavu či v provizorních přístřešcích.

Na lodi s uprchlíky mířící do Itálie se udusilo nejméně 40 lidí
Na lodi s uprchlíky, která mířila ze severu Afriky k Itálii, zemřelo udušením nejméně 40 lidí. Informovalo o tom dnes italské námořnictvo. Podle agentury ANSA bylo na palubě celkem asi 400 osob, záchranná operace je stále v běhu.

Plavidlo s uprchlíky zaznamenala vojenská loď Cigala Fulgosi, která operovala jižně od ostrova Lampedusa zhruba 40 kilometrů od pobřeží Libye. Při jeho obhlídce našli italští vojáci v nákladním prostoru čtyři desítky mrtvých těl. Podle všeho jde o pasažéry, kteří se udusili kvůli výfukovým plynům z motoru.

„Mrtvé jsme našli v podpalubí," řekl televizní stanici RaiNews24 velitel vojenské lodi Massimo Tozzi. Podmínky pro cestující podle něj byly hrozivé: lidé v nákladním prostoru prý leželi ve vodě, v níž bylo rozlité palivo a výkaly. Ženy oplakávaly své mrtvé děti a manžely.

Podle Tozziho se dosud podařilo zachránit 319 uprchlíků. Mezi zachráněnými byly i děti a ženy.

„Stále ještě se počítají oběti," odmítl upřesnit bilanci italský ministr vnitra Angelino Alfano.

Do Evropy už letos po moři připlulo více než 237.000 migrantů, 2300 z nich cestu zaplatilo životem, spočítala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Začátkem srpna se při lodním neštěstí nedaleko libyjských břehů utopily nejméně dvě stovky lidí. K největší tragédii došlo v této oblasti letos v dubnu, kdy se u Libye potopila loď, na které bylo asi 800 migrantů. Neštěstí tehdy přežilo jen 28 osob, včetně dvou údajných pašeráků.

Autor: ČTK

15.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies