VYBERTE SI REGION

Transatlantické linky se vyhýbají obrovskému mraku

Dublin /AKTUALIZOVÁNO/ – Letadla na transatlantických linkách se musejí vyhýbat obřímu oblaku popela z islandské sopky Eyjafjallajökul, zpoždění kvůli tomu dosahuje až dvou hodin.

8.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Mnoho letů do severního Španělska a Portugalska muselo být zrušeno, většina transatlantických mezi Evropou a Severní Amerikou nabrala zpoždění. Informovala o tom dnes agentura AP v souvislosti s obřím oblakem popela z islandské sopky Eyjafjallajökul. Podle mluvčích letiště Ruzyně a ČSA se komplikace téměř nedotkly dopravců operujících na pražském letišti.

Letadla na transatlantických linkách se musí vyhýbat oblaku popela, zpoždění mnohdy přesahují hodinu, informovaly dnes evropské letecké úřady. Oblak popela, který hrozí poškozením leteckých motorů, dosáhl délky 2000 kilometrů a působí komplikace v rozsáhlé oblasti od Grónska po Iberský poloostrov. Uzavřena byla letiště v severním Španělsku a Portugalsku.

Ve Španělsku dnes přerušilo provoz 20 letišť na severu země včetně mezinárodního letiště v Barceloně, které by mělo být uzavřeno do dnešní půlnoci. Mezi dalšími uzavřenými letišti jsou Santiago de Compostella, Zaragoza, Salamanca, Vigo a Bilbao, naopak metropole Madrid nebo Palma de Mallorca letouny přijímaly. Jenom do 14:00 SELČ bylo podle španělské letecké společnosti Aena zrušeno 670 letů.

V Portugalsku bylo zrušeno jenom do odpoledne nejméně 125 letů. Dotklo se to obou největších měst Lisabonu a Porta, ale také spojení s Azorskými ostrovy a Madeirou. Od 20:00 SELČ však údajně popel Portugalsko přestal ohrožovat.

Mluvčí letiště Ruzyně Michaela Lagronová večer ČTK řekla, že provoz na pražském letišti se v sobotu nelišil od běžných dnů. Drobná zpoždění měla pouze letadla směřující do Lisabonu a do Paříže, ani to však prý není nic mimořádného.

Mluvčí ČSA Hana Hejsková potvrdila, že v sobotu nemusel být zrušen žádný let ČSA v evropském vzdušném prostoru. Zrušeny nebyly ani večerní linky do Madridu, Říma nebo do Milána, čehož se ještě odpoledne České aerolinie obávaly.

Nabírají zpoždění

Celkově se v sobotu v Evropě mělo uskutečnit kolem 25.000 letů. Mezi americkým kontinentem a Evropou denně létá na 600 letadel. Kvůli mraku sopečného popela se však musela mnohá vydat na jiné, delší trasy; mraku se vyhýbala ze severu nad Grónskem (asi z 60 procent) nebo z jihu nad severním Španělskem (40 procent letů). Kvůli delší trase, která způsobuje hodinové až dvouhodinové zpoždění, musely letouny načerpat víc paliva.

Devadesátiminutové až dvouhodinové zpoždění hlásila například letadla společnosti American Airlines. Delta Air Lines hlásí asi půlhodinová zpoždění. Právě let společnosti Delta do Atlanty odletěl s několikahodinovým zpožděním z Prahy. Podle AP dnes měl více než čtyřhodinové zpoždění spoj společnosti Air France z Bostonu do Paříže.

Sopka Eyjafjallajökul vypustila další oblak popela v noci na pátek. Podle Eurocontrolu oblak způsobuje velké problémy, protože stoupá až do výše 10.500 metrů, která odpovídá letové hladině transatlantických letů. V minulých dnech se částice popela objevovaly maximálně ve výškách kolem šesti kilometrů.

Autor: ČTK

8.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies