Trest smrti se v Rusku nadále vykonávat nebude

Předseda ústavního soudu Valerij Zorkin čtvrteční rozhodnutí odůvodnil mezinárodními závazky Ruska, zejména členstvím v Radě Evropy. „Nynější rozhodnutí je definitivní a nelze se proti němu odvolat,“ prohlásil podle agentury RIA Novosti.

Dosavadní moratorium na nejvyšší trest podle soudu už vytvořilo legitimní ústavní a právní režim, který „spustil nezvratitelný proces směřující k zrušení trestu smrti“. Verdikt se má podle mluvčího soudu chápat jako zákaz poprav v mírové době.

Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Ale příslušný protokol ruský parlament dosud neratifikoval.

Nejvyšší soud měl vyjasnit situaci

Trest smrti se teoreticky měl do ruské praxe vrátit od Nového roku, odkdy mají v Čečensku jako posledním z více než osmi desítek ruských regionů začít působit porotní soudy. Pozastavení výkonu hrdelních trestů totiž ústavní soud před deseti lety odůvodnil právě tím, že bez porot nelze k trestu smrti nikoho odsoudit. O vyjasnění situace proto minulý měsíc požádal nejvyšší soud.

Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti, jakkoli podle stejných průzkumů většina Rusů nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je však přesto podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.

Proti popravám se naopak vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Argumentují i tím, že obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě a že trest nepůsobí nijak odstrašujícím způsobem na pachatele nejtěžších zločinů, jak svědčí statistiky z Ruska i ze světa.

Popravy za nejtěžší zločiny a pedofilii?

V předvečer rozhodování ústavních soudců se ruská politika zdála být názorem na trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.

Ale na úvodním pojednávání ústavního soudu v Petrohradu před deseti dny se představitelé hlavy státu, vlády a parlamentu shodně vyslovili proti nejvyššímu trestu. Nicméně předseda dumy Boris Gryzlov dnes připustil, že je nereálné očekávat brzkou ratifikaci protokolu Rady Evropy o zrušení trestu smrti.

Poprava zastřelením podle ruských zákonů hrozí jen mužům ve věku od 18 do 65 let, a to za vraždu, pokus o vraždu státního či společenského činitele či pracovníka justičních orgánů a za genocidu.

Podle dostupných údajů si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.

Čtěte také:
Ústavní soud rozhoduje o trestu smrti v Rusku
Za zneužití čtyř dětí bude sťat a ukřižován
V USA popravili washingtonského odstřelovače