Zákaz se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení zablokovaného soudy. Četní odpůrci Trumpova kroku již oznámili, že se kvůli němu opět obrátí na soudy.

Čtěte také: USA v noci podnikly nejeden nálet na Al-Káidu v Jemenu

Dekret, který je podle expertů výrazně srozumitelnější než ten předchozí, zakazuje vstup do Spojených států jen žadatelům o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Proti původnímu příkazu dostali v dnes podepsaném nařízení výjimku rovněž držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty.

Trump zmírnil některá opatření po tlaku ministrů zahraničí a obrany, což se týká například vstřícnějšího přístupu k Iráčanům. "Irák je významným spojencem v boji proti ISIS," zdůvodnil změnu na tiskové konferenci ministr zahraničí Rex Tillerson, který použil jednu ze zkratek teroristické organizace Islámský stát. Americké úřady podle něho zajistí spolu s iráckou vládou opatření, která zabrání cestovat do USA "lidem s kriminálními či teroristickými úmysly".

Donald Trump považuje obyvatele zmíněných států za potenciální riziko a dekret má podle něho dát americkým úřadům čas na to, aby zavedly nový a přísnější způsob kontroly lidí cestujících do USA či ucházejících se zde o status uprchlíka. Prověrky uplatňované za éry svého předchůdce Baracka Obamy označil Trump za nedostačující.

Nařízení stejně jako lednový dekret na 120 dní pozastavuje azylové a uprchlické programy. Mírnější je nově přístup k běžencům ze Sýrie, na něž se již nevztahuje časově neomezené embargo, ale stejně jako na ostatní 120denní lhůta.

Nepřehlédněte: Schwarzenegger a Trump se střetli kvůli televizní show 

První Trumpův dekret způsobil na konci ledna chaos na letištích kvůli nejasnostem, kdo všechno nemá právo vstoupit na americké území. Podle Trumpových poradců byl vznik příkazu podrobně koordinován s klíčovými ministerstvy a nyní by zásadní problémy neměly nastat. Vstoupit v platnost má 16. března, aby měly úřady čas na přípravu.

Komplikace však mohou vládě způsobit odpůrci z řad opozičních politiků či nevládních organizací, kteří se chystají obrátit na soudy kvůli tomu, že dekret je údajně v rozporu s americkým právem. "Navzdory změnám tento nebezpečný exekutivní příkaz naši bezpečnost snižuje, nikoli zvyšuje, je nepřátelsky laděný a neamerický," uvedl v prohlášení předseda demokratů v Senátu Chuck Schumer, podle něhož je krok namířený proti muslimům motivací pro teroristické organizace.


Výběr událostí souvisejících s novým migračním nařízením:

27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.

28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Na letišti protestovaly stovky lidí.
- Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv (ACLU).

30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC), k níž patří přes 50 muslimských států.
- Americký exprezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle náboženského přesvědčení.

31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem. Podle Bílého domu Yatesová "zradila ministerstvo spravedlnosti".
- Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval protiimigrační výnos.

1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján. Řekl, že není namířen proti islámu, ale týká se států považovaných z hlediska bezpečnosti za problematické. Libyjská vláda národní jednoty, kterou podporuje OSN, označila Trumpův výnos za diskriminaci.

3. února - Federální soud v Seattlu dočasně zablokoval Trumpův dekret. Verdikt má platnost na celém území USA. Trump řekl, že výrok soudce je směšný a bude zrušen.

5. února - Americké ministerstvo spravedlnosti se odvolalo proti soudnímu rozhodnutí, které dočasně zablokovalo dekret. Odvolací soud v San Francisku ale žádost ministerstva zamítl.

6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.

9. února - Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání vlády USA proti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu, který pozastavil vykonavatelnost prezidentova dekretu. Trump zareagoval prohlášením, že dekret bude dál soudně prosazovat.

16. února - Trump na tiskové konferenci ohlásil přípravu nového migračního dekretu nahrazujícího ten původní, který soud zablokoval.

1. března - Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům v obavách z terorismu dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Vypustit Irák prý doporučilo Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem.

6. března - Prezident Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí. Podle textu, který dostala k dispozici agentura AP, se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie a netýká se Iráku.