Trumpovi včera skončily dvoutýdenní prázdniny, které trávil ve svém golfovém klubu Bedminster v New Jersey. K rozhodnutí o další americké strategii v Afghánistánu dospěl údajně v pátek na základě dlouhých jednání se svými špičkovými vojenskými a národními bezpečnostními poradci v Camp David v Marylandu. Podle nejmenovaného zdroje z Bílého domu dnes zveřejní aktuální informace týkající se zapojení Spojených států do dění v Afghánistánu i v Jižní Asii.

Přestože je o současném americkém prezidentovi známo, že je vůči dosavadnímu postupu Spojených států v Afghánistánu dlouhodobě skeptický, předpokládá se, že dá na své poradce a doporučí počet amerických vojáků na afghánském bojišti mírně zvýšit. V současnosti jich v Afghánistánu operuje kolem 8 400. Uvedla to agentura Reuters. "Převzal jsem chaos, který učiníme trochu méně chaotickým," řekl Trump začátkem srpna, když byl dotázán na Afghánistán.

Afghánistán
Letecký útok v Afghánistánu zabil další vůdce Islámského státu, tvrdí Američané

Spojené státy napadly Afghánistán v říjnu 2001 po útoku z 11. září na New York a Washington, kdy svrhly islámskou vládu Talibanu. Americké síly ale v Afghánistánu zůstaly i poté, jejich přítomnost v této zemi tak už trvá šestnáct let, přičemž po celou dobu dochází k ozbrojeným srážkám.

Afghánská válka už zaměstnávala oba Trumpovy předchůdce ve funkci, George W. Bushe i Baracka Obamu. Trump krátce po svém nástupu deklaroval, že afghánské tažení strategicky zhodnotí a že si soukromě klade otázku, zda je moudré vysílat do tohoto regionu další vojáky.

"Nejsme vítězové," řekl údajně svým poradcům na schůzce v polovině července, když dostal otázku, zda má být propuštěn armádní generál John Nicholson, vrchní americký velitel v Afghánistánu. Pro Reuters to uvedl nejmenovaný zástupce Trumpovy administrativy. Ani tak však není pravděpodobné, že by v současnosti udělal zásadní obrat.

Mešita v afghánském městě Herát po útoku
Sebevražedný atentátník a střelec zabili v mešitě v Afghánistánu 30 lidí

Podle amerického ministra obrany Jima Mattise je vojenská přítomnost Spojených států v Afghánistánu nezbytná kvůli pokračující hrozbě islámských ozbrojenců. Zástupci americké armády a zpravodajských služeb se totiž obávají, že vítězství Talibanu by umožnilo al-Káidě a místní odnoži Islámského státu vytvořit si v Afghánistánu základny, z nichž by pokračovaly v útocích proti Spojeným státům a jejich spojencům.

Jedním z důvodů, proč rozhodnutí Bílého domu trvalo tak dlouho, bylo údajně to, že bylo obtížné přimět Trumpa, aby souhlasil s přijetím širší regionální strategie, která by ještě před rozhodnutím o vyslání dalších sil do Afghánistánu řešila politiku USA vůči Pákistánu. Pro Reuters to uvedli dva nejmenovaní zástupci Trumpovy administrativy. 

Tálibánci v horách
Útoky Tálibánců přibývají. Při přestřelce zastřelili 26 vojáků afghánské armády

Oba odmítli spekulovat na téma, kolik vojáků do Afghánistánu Trump nakonec vyšle, nebo jaký zaujme postoj vůči Pákistánu. Uvedli jen, že jednání zkomplikovalo množství variant řešení, jež Trump obdržel a které byly vzájemně protichůdné.

Poradce pro národní bezpečnost Spojených států amerických Herbert Raymond McMaster prý podporuje spolu s dalšími poradci přijetí žádosti armádního generála Nicholsona o vyslání dalších 4 000 vojáků. Ale nedávno odvolaný strategický poradce Bílého domu Steve Bannon argumentoval naopak ve prospěch stažení všech amerických sil s tím, že ani po 16 letech není tato válka vyhraná. Bannon se ale neúčastnil pátečního jednání v Camp David.

Ilustrační foto
Pentagon: zabili jsme vůdce Islámského státu v Afghánistánu

Zmínění zástupci Trumpovy administrativy dále Reuters sdělili, že další variantou ve hře je snížení amerických sil v Afghánistánu o 3000 vojáků. Na místě by byly ponechány jen menší jednotky, jejichž úkolem by byl boj proti terorismu a shromažďování informací, sloužících pro zvláštní operace a přímé údery proti Talibanu. Podle stoupenců tohoto řešení by se jím ušetřily lidské životy i peníze a došlo by k menším škodám, než jaké v minulosti způsobily zvláštní vojenské operace Spojených států při dlouhodobém tažení v Afghánistánu, Iráku, Somálsku a Sýrii.