VYBERTE SI REGION

Sarajevský tunel hrůzy má do Bosny lákat turisty

Sarajevo – Byla to díra maskovaná v rozbitém domě. Klaustrofobikům sice naháněla strach, ale byla to jediná cesta, která lidi v obklíčeném Sarajevu spojovala se světem.

15.8.2008 1
SDÍLEJ:

Pohled na Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu.Foto: REUTERS

Úzký osmisetmetrový tunel, díky kterému Bosňané přežívali 44 měsíců trvající obléhání a bombardování své metropole, chtějí teď proměnit v turistickou atrakci.

S přestavbou plánují začít už příští rok.

Podobně jako dům Anny Frankové v Amsterodamu připomíná hrůzy 2. světové války má úzký dřevěno-ocelový tunel v Sarajevu ukázat zvěrstva druhé nejhorší války v Evropě – války v Bosně v letech 1992–95.

„Rekonstrukcí chceme ukázat světu, jak jsme trpěli a těžko přežívali. Pokud ho město skutečně přestaví, bude to největší atrakce města,“ říká bývalý generál Ismet Hadžić, který byl za války zodpovědný za polovinu tunelu.

Jen při obléhání Sarajeva zemřelo nejméně 14 tisíc lidí, další tisíce má na svědomí masakr bosenskosrbských jednotek pod vedením generála Ratka Mladiće ve Srebrenici.

Je tu ale háček – město nemá na opravu potřebných pět milionů eur.

„Tunel je náš obrovský symbol, musíme peníze sehnat,“ přeje si Hadžić.

Před dvěma týdny smutné patnáctileté výročí otevření oslavily poničené zbytky tunelu velkolepě: tisíce Bosňanů před ním sledovali, jak se poprvé u tribunálu v Haagu zpovídá z válečných zločinů jeden z hlavních strůjců války, bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić.

Ručně kopaná stavba hrozila za války každou chvíli zřícením, lidé se tu brodili po kolena bahnem i vodou. Špatné bylo i osvětlení a větrání.

Tunel průběžně měnil i své východy, vedl pod letištěm mezi čtvrtí Dobrinja a Butmir. Do města obklíčeného srbskými jednotkami jím proudily potraviny, palivo, lidé i peníze.

Dnes je možné prohlédnout si jen 25 metrů tunelu, zbytek poničila přestavba letiště.

Rozstřílený vstup

Vchod do podzemí vede od domu rodiny Kolarových. I třináct let po válce je jako cedník poničen střepinami.

„Jednou, když jsem spal, zabil granát ve vedlejší místnosti devět lidí. Nechápu, jak jsem tam mohl být,“ vzpomíná třiatřicetiletý Edis Kolar.

Pamětníci spolu s ním pořádají i sbírku na otevření dalšího úseku tunelu, část peněz na by mohla přijít i z ciziny. Třeba Rakousko nebo Slovinsko investují ve velkém do bosenského cestovního ruchu.

Na válečné, ale i plážové turistice vydělává země rok od roku víc peněz a cestovní ruch tvoří už 12 procent ekonomiky. Na druhou stranu ale stále 40 procent Bosňanů nemá práci a politická nestabilita odrazuje investory.

Další brzdou přestavby jsou i otálející politici. „Každé rozhodnutí se tu vleče. Máme ale už politickou dohodu všech stran a jsme připraveni začít s přestavbou příští rok,“ řekl agentuře Reuters starosta sarajevské čtvrti Novi Grad Damir Hadžić.

O tom, že válka v Bosně stále vydává svědectví, svědčí i čtvrteční hrůzný nález: sběratel starého železa ve městě Zenica skladoval na dvoře tunu min, granátů a raket, které by mohly zničit celé město. Nebezpečné „staré železo“ musely z místa odvézt čtyřipyrotechnické týmy.

Autor: Tomáš Procházka

15.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies