VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turecko s Arménií uzavřely křehký smír

Curych, Jerevan, Baku, Ankara /INFOGRAFIKA/ - Dlouhé tři hodiny se zdálo, že politické špičky Spojených států, Evropské unie a Ruska se na tu velkou slávu sjely do švýcarského Curychu zbytečně. Nakonec ale ministři zahraničí Arménie a Turecka podlehli nátlaku své americké kolegyně a smlouvu, jež má ukončit více než století trvající nepřátelství mezi jejich státy, vsobotu večer přece jen podepsali.

11.10.2009
SDÍLEJ:

Ministr zahraničí Arménie Edouard Nalbandian a turecký ministr zahraničí Minister Ahmet Davutoglu po podpisu smlouvy v Curychu. Foto: Reuters

Edward Nalbandian za Armény a Anket Davutoglu za Turky se těsně před slavnostním stvrzením smlouvy uraženě rozjeli do svých hotelů kvůli sporu o obsah proslovů, jež měly po podpisu následovat. Hillary Clintonová je ale po dlouhém telefonickém vyjednávání přivedla zpět – nakonec se oba diplomaté svého slova vzdali a proslovy nechali na jiných.

„Tuto dohodu umožnily vaše politická odvaha, neúnavné úsilí a ušlechtilé vize,“ rozplývala se šéfka diplomacie hostitelského Švýcarska Micheline Calmy-Reyová, které přizvukovaly její americké a ruské protějšky Clintonová a Sergej Lavrov či vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana.

Předčasné nadšení

Jejich nadšení je ale možná předčasné. Smlouvu, která obě země zavazuje k obnovení diplomatických vztahů, znovuotevření společné hranice a především k vytvoření společné historické komise k posouzení krvavých událostí mezi oběma národy před více než sto lety, totiž musejí ratifikovat ještě jejich parlamenty. A to nebude lehké, proti jsou nejen vlivní nacionalisté na obou stranách hranice.

V Jerevanu proti chystané smlouvě protestovalo minulý pátek na deset tisíc lidí. Arménský prezident Serž Sarkisjan demonstrace podpořil slovy, že „vztahy s Tureckem nesmějí zpochybňovat skutečnost, že na Arménském lidu byla spáchána genocida“.

Moderní historie násilí mezi Armény a Turky se datuje do přelomu 19. a 20. století. Ozbrojený boj Arménů za nezávislost na hroutícím se otomanském impériu vyvrcholil masovými vraždami a deportacemi Arménů z Turecka, při němž kolem roku 1915 zahynuly až dva miliony lidí. Zatímco Jerevan dodnes usiluje o mezinárodní odsouzení Ankary za genocidu, v Turecku je již jen pouhé použití tohoto slova v dané souvislosti trestné.

Nevyřešený problém

Navíc turecký prezident Tajjip Erdogan již včera podmínil ratifikaci dohody stažením arménských jednotek z okupovaného Náhorního Karabachu a okolních okresů, které před válkou v 90. letech náležely Ázerbájdžánu.

A z Baku, na jehož podporu Ankara roku 1993 uzavřela hranici s Arménií, zaznělo ostré varování, že normalizace turecko-arménských vztahů ještě před vyřešením otázky Náhorního Karabachu a odchodem arménských sil z okupovaných území „vrhla stín na bratrské vztahy mezi Ázerbájdžánci a Turky“.

„Jednostranné otevření turecko-arménských hranic zpochybnilo mírové a bezpečnostní upořádání v regionu,“ uvedlo včera ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí, citované agenturou Reuters.

Jerevan žádá pro Náhorní Karabach, který doposud neuznal nikdo včetně samotné Arménie, nezávislost. Ankara prosazuje návrat k autonomii před rokem 1991 a Ázerbájdžán samozřejmě považuje Náhorní Karabach i nadále za své území, okupované Arménií.

#nahled|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie_adm350.jpg|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie.jpg|Infografika - Spor o Náhorní Karabach#

Autor: Kryštof Válka

11.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek
3 7

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Ilustrační foto
9

Muslimské svátky? Turečtí vojáci se před sto lety dočkali i obětování beranů

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Comeback na spadnutí? Kvitovou svádí Paříž

Stačilo zadat povel internetovému vyhledávači a spustila se lavina titulků v češtině, angličtině, francouzštině a určitě i v dalších jazycích. Články pod nimi se zabývaly tím, že jistá Češka odletěla do Paříže, přičemž se před odletem vyfotila a pochlubila se tím na instagramu.

Ústavní soud ochránil dítě před vlivem sekty. Otec se ale bojí únosu

V roce 2014 se tehdy pětiletého syna českého rabína Jaira Jerochima pokusilo unést pět mužů najatých ultraortodoxní židovskou sektou z Francie, ke které patří chlapcova matka. V té době dítě naštěstí žilo se svým otcem v pražské Maiselově ulici, kde kvůli hrozbě teroristických útoků ustavičně stojí policejní hlídky. Díky nim se útok podařilo odvrátit. Před zhoubným vlivem sekty se rabín pokouší své dítě ochránit už dva roky.

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Emmanuel Macron, který se soustředil na evropskou integraci a kladl důraz na obnovení sil Evropské unie, chce omezit levné východoevropské pracovníky, kteří ohrožují francouzskou zaměstnanost, sociální výhody a daňové zatížení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies