VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turecko s Arménií uzavřely křehký smír

Curych, Jerevan, Baku, Ankara /INFOGRAFIKA/ - Dlouhé tři hodiny se zdálo, že politické špičky Spojených států, Evropské unie a Ruska se na tu velkou slávu sjely do švýcarského Curychu zbytečně. Nakonec ale ministři zahraničí Arménie a Turecka podlehli nátlaku své americké kolegyně a smlouvu, jež má ukončit více než století trvající nepřátelství mezi jejich státy, vsobotu večer přece jen podepsali.

11.10.2009
SDÍLEJ:

Ministr zahraničí Arménie Edouard Nalbandian a turecký ministr zahraničí Minister Ahmet Davutoglu po podpisu smlouvy v Curychu. Foto: Reuters

Edward Nalbandian za Armény a Anket Davutoglu za Turky se těsně před slavnostním stvrzením smlouvy uraženě rozjeli do svých hotelů kvůli sporu o obsah proslovů, jež měly po podpisu následovat. Hillary Clintonová je ale po dlouhém telefonickém vyjednávání přivedla zpět – nakonec se oba diplomaté svého slova vzdali a proslovy nechali na jiných.

„Tuto dohodu umožnily vaše politická odvaha, neúnavné úsilí a ušlechtilé vize,“ rozplývala se šéfka diplomacie hostitelského Švýcarska Micheline Calmy-Reyová, které přizvukovaly její americké a ruské protějšky Clintonová a Sergej Lavrov či vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana.

Předčasné nadšení

Jejich nadšení je ale možná předčasné. Smlouvu, která obě země zavazuje k obnovení diplomatických vztahů, znovuotevření společné hranice a především k vytvoření společné historické komise k posouzení krvavých událostí mezi oběma národy před více než sto lety, totiž musejí ratifikovat ještě jejich parlamenty. A to nebude lehké, proti jsou nejen vlivní nacionalisté na obou stranách hranice.

V Jerevanu proti chystané smlouvě protestovalo minulý pátek na deset tisíc lidí. Arménský prezident Serž Sarkisjan demonstrace podpořil slovy, že „vztahy s Tureckem nesmějí zpochybňovat skutečnost, že na Arménském lidu byla spáchána genocida“.

Moderní historie násilí mezi Armény a Turky se datuje do přelomu 19. a 20. století. Ozbrojený boj Arménů za nezávislost na hroutícím se otomanském impériu vyvrcholil masovými vraždami a deportacemi Arménů z Turecka, při němž kolem roku 1915 zahynuly až dva miliony lidí. Zatímco Jerevan dodnes usiluje o mezinárodní odsouzení Ankary za genocidu, v Turecku je již jen pouhé použití tohoto slova v dané souvislosti trestné.

Nevyřešený problém

Navíc turecký prezident Tajjip Erdogan již včera podmínil ratifikaci dohody stažením arménských jednotek z okupovaného Náhorního Karabachu a okolních okresů, které před válkou v 90. letech náležely Ázerbájdžánu.

A z Baku, na jehož podporu Ankara roku 1993 uzavřela hranici s Arménií, zaznělo ostré varování, že normalizace turecko-arménských vztahů ještě před vyřešením otázky Náhorního Karabachu a odchodem arménských sil z okupovaných území „vrhla stín na bratrské vztahy mezi Ázerbájdžánci a Turky“.

„Jednostranné otevření turecko-arménských hranic zpochybnilo mírové a bezpečnostní upořádání v regionu,“ uvedlo včera ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí, citované agenturou Reuters.

Jerevan žádá pro Náhorní Karabach, který doposud neuznal nikdo včetně samotné Arménie, nezávislost. Ankara prosazuje návrat k autonomii před rokem 1991 a Ázerbájdžán samozřejmě považuje Náhorní Karabach i nadále za své území, okupované Arménií.

#nahled|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie_adm350.jpg|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie.jpg|Infografika - Spor o Náhorní Karabach#

Autor: Kryštof Válka

11.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
7 5

Češi porážejí Němce i Slováky. V hustotě benzínových pump

Milan Petržela se raduje s Františkem Rajtoralem po vstřelené brance.
10

Fanoušci zapalují u stadionu svíčky. "Františku, nezapomeneme," zní z Viktorie

Macrona Paříž miluje. Dala mu o 29,2 procenta víc než Le Penové

Počty, které nelze nepřehlédnout. I když slibuje nesplnitelné, i když opisoval svůj volební program od Hollanda, v prvním kole letošních prezidentských voleb vyhrál centrista Emmanuel Macron nad extrémní pravičáckou Marine Le Penovou.

Stát chce výrazně zpřísnit držení nebezpečných biologických látek

Vředy, ze kterých vytéká zapáchající tekutina. Horečka, zvracení, bolest na hrudi a pak dušení. Takové účinky by mohla mít biologická zbraň šířící bakterie sněti slezinné. Nejpozději do dvou dnů po jejím vdechnutí by člověk zemřel.

Zeman a Drahoš zahájí sběr podpisů za svou kandidaturu

Prezident Miloš Zeman dnes zahájí sběr podpisů za svou opětovnou kandidaturu. Podrobnosti o podpisové kampani na dopolední tiskové konferenci oznámí jeho manželka Ivana, kterou Zeman určil za šéfku svého volebního týmu.

ČEZ už dlouhodobě s dětmarovickou elektrárnou nepočítá

Do deseti let by měla skončit elektrárna Dětmarovice. Počítá s tím vedení českého energetického gigantu – skupiny ČEZ, který chce v rámci celé České republiky do roku 2035 odstavit výraznou část kapacity uhelných zdrojů v tuzemsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies