VYBERTE SI REGION

Turecko s Arménií uzavřely křehký smír

Curych, Jerevan, Baku, Ankara /INFOGRAFIKA/ - Dlouhé tři hodiny se zdálo, že politické špičky Spojených států, Evropské unie a Ruska se na tu velkou slávu sjely do švýcarského Curychu zbytečně. Nakonec ale ministři zahraničí Arménie a Turecka podlehli nátlaku své americké kolegyně a smlouvu, jež má ukončit více než století trvající nepřátelství mezi jejich státy, vsobotu večer přece jen podepsali.

11.10.2009
SDÍLEJ:

Ministr zahraničí Arménie Edouard Nalbandian a turecký ministr zahraničí Minister Ahmet Davutoglu po podpisu smlouvy v Curychu. Foto: Reuters

Edward Nalbandian za Armény a Anket Davutoglu za Turky se těsně před slavnostním stvrzením smlouvy uraženě rozjeli do svých hotelů kvůli sporu o obsah proslovů, jež měly po podpisu následovat. Hillary Clintonová je ale po dlouhém telefonickém vyjednávání přivedla zpět – nakonec se oba diplomaté svého slova vzdali a proslovy nechali na jiných.

„Tuto dohodu umožnily vaše politická odvaha, neúnavné úsilí a ušlechtilé vize,“ rozplývala se šéfka diplomacie hostitelského Švýcarska Micheline Calmy-Reyová, které přizvukovaly její americké a ruské protějšky Clintonová a Sergej Lavrov či vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana.

Předčasné nadšení

Jejich nadšení je ale možná předčasné. Smlouvu, která obě země zavazuje k obnovení diplomatických vztahů, znovuotevření společné hranice a především k vytvoření společné historické komise k posouzení krvavých událostí mezi oběma národy před více než sto lety, totiž musejí ratifikovat ještě jejich parlamenty. A to nebude lehké, proti jsou nejen vlivní nacionalisté na obou stranách hranice.

V Jerevanu proti chystané smlouvě protestovalo minulý pátek na deset tisíc lidí. Arménský prezident Serž Sarkisjan demonstrace podpořil slovy, že „vztahy s Tureckem nesmějí zpochybňovat skutečnost, že na Arménském lidu byla spáchána genocida“.

Moderní historie násilí mezi Armény a Turky se datuje do přelomu 19. a 20. století. Ozbrojený boj Arménů za nezávislost na hroutícím se otomanském impériu vyvrcholil masovými vraždami a deportacemi Arménů z Turecka, při němž kolem roku 1915 zahynuly až dva miliony lidí. Zatímco Jerevan dodnes usiluje o mezinárodní odsouzení Ankary za genocidu, v Turecku je již jen pouhé použití tohoto slova v dané souvislosti trestné.

Nevyřešený problém

Navíc turecký prezident Tajjip Erdogan již včera podmínil ratifikaci dohody stažením arménských jednotek z okupovaného Náhorního Karabachu a okolních okresů, které před válkou v 90. letech náležely Ázerbájdžánu.

A z Baku, na jehož podporu Ankara roku 1993 uzavřela hranici s Arménií, zaznělo ostré varování, že normalizace turecko-arménských vztahů ještě před vyřešením otázky Náhorního Karabachu a odchodem arménských sil z okupovaných území „vrhla stín na bratrské vztahy mezi Ázerbájdžánci a Turky“.

„Jednostranné otevření turecko-arménských hranic zpochybnilo mírové a bezpečnostní upořádání v regionu,“ uvedlo včera ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí, citované agenturou Reuters.

Jerevan žádá pro Náhorní Karabach, který doposud neuznal nikdo včetně samotné Arménie, nezávislost. Ankara prosazuje návrat k autonomii před rokem 1991 a Ázerbájdžán samozřejmě považuje Náhorní Karabach i nadále za své území, okupované Arménií.

#nahled|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie_adm350.jpg|http://g.denik.cz/1/ab/infografika_usmireni_turecko_armenie.jpg|Infografika - Spor o Náhorní Karabach#

Autor: Kryštof Válka

11.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
2 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies