Ten v pátečním prvním kole voleb v parlamentu nezískal kvůli bojkotu laické opozice dostatečný počet hlasů. Dnes však prohlásil, že svou kandidaturu nestáhne a půjde do středečního druhého kola. Gül je jediným kandidátem.

Zastánci odluky církve od státu se obávají, že pokud vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získá i úřad prezidenta, bude sekulární zřízení země, která usiluje o vstup do Evropské unie, narušeno.

Do sporu vstoupila v pátek i vlivná turecká armáda, která patří k nejhlasitějším zastáncům sekularizace a která se během posledního půlstoletí pětkrát podílela na pádu vlády. Naznačila, že by se mohla do politiky opět aktivně zapojit. Evropská unie však v sobotu armádu vyzvala, aby se do politiky nevměšovala. Eurokomisař Olli Rehn to prohlásil za zkoušku, jak armáda respektuje demokracii v zemi. Obdobnou výzvu adresovaly všem silám v zemi též Spojené státy.

Demonstranti v Istanbulu dnes požadovali demisi vlády a jejího předsedu Recepa Tayyipa Erdogana nazývali vlastizrádcem. "Turecko je sekulární a sekulární zůstane," skandovali.

Místo, kde se shromáždění konalo, se proměnilo v moře červených tureckých vlajek. Děti měly rudé čelenky s nápisem "Následujeme tvé kroky", což je symbolický vzkaz zakladateli moderního tureckého státu Mustafovi Kemalovi Atatürkovi. "Tato vláda je nepřítelem Atatürka," nechal se slyšet 63letý státní úředník v důchodu. "Chtějí zavléci Turecko do temných časů," dodal.

Na demonstraci, kterou někteří místní analytici považují za největší v dějinách země, dorazilo podle místních médií až milion lidí, podle vládních bezpečnostních sil na 300.000 lidí.

Na demonstraci dohlížely kordony policistů; pořádkové síly prováděly osobní kontroly. Žádné násilnosti podle agentury EFE nebyly hlášeny, což lze podle španělské tiskové agentury označit za náznak demokratické vyspělosti v této zemi.

 

Jde již o druhou velkou protivládní demonstraci v Turecku v poslední době. Před dvěma týdny se v Ankaře na podobném shromáždění sešlo na 300.000 lidí.

Gül dnes prohlásil, že se kandidatury ani přes protesty sekulárního tábora vzdát nehodlá. "Proces (volby prezidenta) začal a bude pokračovat. Otázka stažení mé kandidatury nepřichází v úvahu," řekl.

Premiér Erdogan by podle analytiků citovaných agenturou Reuters nyní mohl rovněž vyhlásit předčasné volby a ucházet se o podporu veřejnosti v rostoucím sporu se sekularisty.

Turecko, které je světským státem s převážně muslimským obyvatelstvem, zahájilo předvstupní rozhovory s EU v roce 2005. Jednání jsou ale pomalá, zčásti kvůli kyperské otázce. Jedním z klíčových kritérií pro přijetí Turecka do sedmadvacítky je civilní kontrola nad ozbrojenými silami.