"Operace (turecké armády) v Iráku je naprosto nezbytná," prohlásil náčelník generálního štábu generál Yasar Buyukanit na dnešní tiskové konferenci v Ankaře. Dodal ale, že na parlament, který by takový zásah musel schválit, se zatím armáda s takovou žádostí neobrátila. Tento postoj přímo odporuje stanoviskům USA i irácké vlády, které jsou proti jednostranným akcím.
Jde také o nátlak vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby zaujal tvrdší linii vůči kurdským bojůvkám a jejich předákům vyvíjejícím protiturecké aktivity na severu Iráku. V pondělí turecká vláda požádala USA a Irák, aby zasáhly proti povstalcům ze Strany kurdských pracujících (PKK), kteří útočí proti Turecku ze základen v severním Iráku. PKK je v Turecku zakázána.
"PKK má na iráckém území naprostou volnost pohybu. Zapustila tam kořeny," řekl Buyukanit. Podle něj je irácká vláda stěží s to kontrolovat svá města, natož kurdskou oblast na severu země.
Ani americká armáda operující proti iráckým povstalcům na jihu a v centrální části Iráku zatím nezasahuje proti tureckým kurdským bojůvkám, které se ukrývají na základnách ve vzdálených pohraničních horách. Washington několikrát varoval Ankaru před vojenskou ofenzívou přes hranice se severním Irákem.
Podle Američanů to vedlo k destabilizaci regionu a nasměrovalo by proti nim irácké Kurdy, kteří jsou zatím spojenci USA. Ankara nicméně prohlásila, že má právo k zásahu, pokud irácká vláda nedokáže proti kurdským povstalcům sama zakročit.
Turečtí vojáci léta pravidelně zasahují proti kurdským separatistům v jihovýchodním Turecku, jež má společnou hranici se severem Iráku. Obě strany hranice jsou téměř výhradně osídleny kurdským obyvatelstvem. Podle Buyukanita už začalo "několik operací velkého rozsahu". "Naše armáda chce zabránit Kurdům, aby zaujali pozice (na jihovýchodě Turecka) ještě na jaře." Připomněl, že právě s odchodem zimy, když se zprůchodní vysokohorské průsmyky, kurdští povstalci obvykle znásobují útoky proti tureckým cílům.
Nynější střety mezi tureckou armádou a povstalci si jen v posledních dnech vyžádaly životy deseti vojáků a 29 Kurdů. Od roku 1984, kdy kurdští separatisté zahájili ozbrojenou kampaň proti Ankaře, už přišlo o život přes 37.000 lidí.