Návrh na přímou volbu prezidenta podala vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Má vyřešit nynější tureckou politickou krizi, v níž se parlament nebyl schopen shodnout na volbě hlavy státu, neboť opozice odmítala vládního kandidáta kvůli jeho údajné islamistické minulosti.

Ústavní reforma stanoví, že prezident bude volen přímo ve dvou kolech na pět let a jedna osoba může tento úřad zastávat nejvýše dvakrát. Dosud byl šéf státu volen na sedmileté funkční období parlamentem, a to pouze na jediný mandát.

Politická krize si v Turecku vynutila vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 22. července. Aninyní ale není jasné, bude-li vláda s to uspořádat parlamentní a prezidentské volby současně, uvedla agentura AP. Opoziční politici se podle ní hlavně budou v parlamentních volbách snažit zabránit tomu, aby AKP znovu mohla vládnout sama.

Pro přímou volbu hlavy státu hlasovalo 376 poslanců, 55 bylo proti, oznámil předseda zákonodárného sboru Bülent Arinç. Turecké jednokomorové Velké národní shromáždění má 550 poslanců, z nichž většinu tvoří zástupci AKP. Poslanci přijali klíčový ústavní dodatek s dalšími úpravami ústavního zákona, podle nich se také parlamentní volby budou konat každý čtvrtý rok; dosud se konaly vždy po pěti letech. Kromě toho dalším dodatkem zkomplikoval kandidaturu v nadcházejících červencových volbách prokurdským politikům.

Novelu základního zákona musí podepsat prezident Ahmet Necdet Sezer. Pokud by ji vetoval, zákonodárný sbor by o ní musel hlasovat znovu. Pak už prezident schválený zákon vetovat nemůže.

Reforma přichází po politické krizi, kterou vyvolala kandidatura nynějšího ministra zahraničí Abdullaha Güla na prezidentský úřad. Sekulární kruhy včetně mocné armády vyčítaly kandidátovi AKP aktivní muslimskou minulost. Parlament prezidenta nezvolil, protože hlasování bojkotovala opozice a sněm nebyl usnášeníschopný. Gül pak kandidaturu stáhl.