Obří bílý palác, přejmenovaný jeho kritiky posměšně na „Bílý dům", zamýšlel Erdogan v době, kdy byl ještě premiérem, jako sídlo předsedy vlády. Celý objekt má podle agentury AFP rozlohu 20 hektarů a stojí na okraji turecké metropole v místě, kde chtěl zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk založit lesní farmu.

Stavba budovy ve stylu neoseldžucké architektury (podle první turecké dynastie Seldžuků, která vládla Malé Asii v 11. až 13. století) stála podle tureckých médií 350 milionů dolarů (zhruba 7,6 miliardy Kč).

Stavební práce v ekologicky chráněné oblasti vyvolaly odpor ochránců životního prostředí. Protesty byly o to větší, že budování Erdoganova sídla bylo dokončeno rychlým tempem přes soudní nařízení práci na staveništi zastavit.

Erdogan, obviňovaný odpůrci z autoritářství a islamismu, byl letos v srpnu po jedenáctiletém působení v premiérském křesle zvolen hlavou státu. Turecký prezident má dnes pouze ceremoniální pravomoci, ale Erdogan dal najevo, že míní v této funkci zemi vládnout na základě změn v ústavě.