VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český turista může s pivem ve světě zažít nejedno překvapení

ČR - Nezasvěcený český turista může v cizině při konzumaci piva v hospodách a restauracích zažít nejedno překvapení. Všude jsou hrdi na svá domácí piva, českou "klasiku" sice většinou znají, ale mnohde "nemusejí", stejně jako čeští turisté se těžko smiřují s pivem podávaným v cizině často bez pěny, v pokojové teplotě a v malých sklenkách, někde dokonce s nejrůznějšími ovocnými příchutěmi.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Piva v Česku se větší část, něco přes polovinu, vypije v restauracích a hospodách.Foto: DENÍK/Václav Pencer

Nejlépe se český turista proto cítí v sousedním Rakousku či Německu, kde jsou zvyky i tradice skoro totožné jako u nás.. V Rusku zase stále mají k českému pivu až skoro posvátný vztah kvůli jeho vysoké kvalitě. Nikde ve světě se ovšem nepije tolik půllitrů na posezení jako v Česku a naopak všude ve světě musí český turista kvůli pivu sáhnout mnohem hlouběji do peněženky než doma. Někde je cenový rozdíl mnohonásobný, třetinka piva tak vyjde často dráž než doma láhev slušného vína.

Anglické pivo ale (čti ejl) není "plzeňského typu", jaké Češi očekávají. Ale nejen, že to není ležák, ale i jinak kvasí. Mnoho českých, na tradice uvyklých jazyků si na takové pivo nezvyklo. Dokonce na ně zanevřely už po prvním doušku a přísahají, že anglické pivo je odporné.

Francie zemí pivařů určitě není a český pivař se tu rozhodně nemůže cítit jako doma. Nabídka piv je sice široká, ale zásadně se liší způsob konzumace i konzumovaná kvanta. Půllitr stojí v přepočtu i 250 korun. Pivo se popíjí většinou v třetinkách, kterým se ovšem říká "demi", tedy "půlka". O načepování do půllitru musí člověk výslovně požádat a u půllitrů je skoro výhradně vidět jen turisty anglosaského typu. Že by navíc do sebe Francouz pivo, ať už "demi" nebo půllitr, hodil "na ex", jak se to někdy vidí v českých a moravských hospodách, je prakticky vyloučeno. U své třetinky vydrží vysedávat třeba i hodinu, aniž to číšníka vyvádí z míry.

Belgie je pro skutečné znalce piva opravdovým rájem, čeští pivní fundamentalisté, kteří za vrchol labužnictví považují dobře natočený světlý ležák, ale mohou být z pestré nabídky belgických hospod spíše zmatení nebo dokonce znechucení. V relativně malé Belgii totiž mají hospodští na pípách speciality, které většině tradičně smýšlejících Čechů příliš nelahodí. Ochutnat lze téměř pět stovek piv, mezi nimi i oblíbená bílá pšeničná piva s koriandrem a pomerančovou kůrou, ovocné lambiky s višňovou, malinovou či broskvovou příchutí či velice silná klášterní piva, která v sudech zrají i několik let, a popíjejí se proto s patřičnou úctou.

Už první říšský kancléř Otto von Bismarck, který v předminulém století sjednocoval Německo, měl jasno: "Němci mají u piva základní potřebu, a to nadávat na vládu." Že to Čechům něco připomíná? Přinejmenším to, že si jsou Češi i Němci oblibou moku, jeho spotřebou a návyky i přes malé odlišnosti až neskutečně podobní.

V sousedním Rakousku se český pivař může cítit téměř jako doma. V důsledku staletého historického soužití a geografické blízkosti je zde i pivní "kultura" velmi podobná té české. Pivo je dostupné prakticky na každém kroku, je převážně stejného typu jako v Česku, jeho výběr je bohatý a i cenově je dostupné.

Představa českého turisty, který by se vydal do Ruska především kvůli ochutnávce místního piva, moskevské restauratéry rozesmívá. Proč se podle nich vzdalovat ze země, kde se vaří jedny z nejlepších piv na celém světě. České pivo má v Rusku společně s německým stále tu nejlepší pověst a návštěva "tradiční české restaurace", kde jídelní lístek kromě piva zdobí i takové speciality jako "topiňky" či svíčková bývá oblíbenou zábavou místních podnikatelů. Tomu odpovídají i ceny, český pivní turista by z nich byl nejspíš překvapený. Půllitr točeného českého piva za 100 až 180 rublů (80 až asi 140 korun) není neobvyklá cena.

Ve Spojených státech si pivař přijde na své. Nabídka je tu široká od piv místních populárních značek velkých společností přes kvalitní druhy z lokálních pivovarů až po piva dovážená z různých koutů světa, včetně České republiky. Některé restaurace se pyšní, že na nápojovém lístku mají i sto druhů piv, i když podle osobní zkušenosti zpravodaje ČTK ne všechny vždy mají na skladě.

Američané se k pivu chovají s poněkud menší úctou, než například Češi. Nelpí tolik na způsobu čepování a pěkné pěně, rádi míchají různé druhy dohromady, pivo srkají z menších sklenic nebo rovnou z plechovek či ho servírují se čtvrtkou citronu nebo limety zastrčenou v hrdle lahve. Plastikové kelímky nikoho neurážejí. Americký pivní trh opanují především všudypřítomné druhy Budwieser a Miller, ale milovníci piva rádi sahají i po nápojích z menších pivovarů, jako je například značka Samuel Adams z Bostonu nebo Yingling z Pensylvánie.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies