VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český turista může s pivem ve světě zažít nejedno překvapení

ČR - Nezasvěcený český turista může v cizině při konzumaci piva v hospodách a restauracích zažít nejedno překvapení. Všude jsou hrdi na svá domácí piva, českou "klasiku" sice většinou znají, ale mnohde "nemusejí", stejně jako čeští turisté se těžko smiřují s pivem podávaným v cizině často bez pěny, v pokojové teplotě a v malých sklenkách, někde dokonce s nejrůznějšími ovocnými příchutěmi.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Piva v Česku se větší část, něco přes polovinu, vypije v restauracích a hospodách.Foto: DENÍK/Václav Pencer

Nejlépe se český turista proto cítí v sousedním Rakousku či Německu, kde jsou zvyky i tradice skoro totožné jako u nás.. V Rusku zase stále mají k českému pivu až skoro posvátný vztah kvůli jeho vysoké kvalitě. Nikde ve světě se ovšem nepije tolik půllitrů na posezení jako v Česku a naopak všude ve světě musí český turista kvůli pivu sáhnout mnohem hlouběji do peněženky než doma. Někde je cenový rozdíl mnohonásobný, třetinka piva tak vyjde často dráž než doma láhev slušného vína.

Anglické pivo ale (čti ejl) není "plzeňského typu", jaké Češi očekávají. Ale nejen, že to není ležák, ale i jinak kvasí. Mnoho českých, na tradice uvyklých jazyků si na takové pivo nezvyklo. Dokonce na ně zanevřely už po prvním doušku a přísahají, že anglické pivo je odporné.

Francie zemí pivařů určitě není a český pivař se tu rozhodně nemůže cítit jako doma. Nabídka piv je sice široká, ale zásadně se liší způsob konzumace i konzumovaná kvanta. Půllitr stojí v přepočtu i 250 korun. Pivo se popíjí většinou v třetinkách, kterým se ovšem říká "demi", tedy "půlka". O načepování do půllitru musí člověk výslovně požádat a u půllitrů je skoro výhradně vidět jen turisty anglosaského typu. Že by navíc do sebe Francouz pivo, ať už "demi" nebo půllitr, hodil "na ex", jak se to někdy vidí v českých a moravských hospodách, je prakticky vyloučeno. U své třetinky vydrží vysedávat třeba i hodinu, aniž to číšníka vyvádí z míry.

Belgie je pro skutečné znalce piva opravdovým rájem, čeští pivní fundamentalisté, kteří za vrchol labužnictví považují dobře natočený světlý ležák, ale mohou být z pestré nabídky belgických hospod spíše zmatení nebo dokonce znechucení. V relativně malé Belgii totiž mají hospodští na pípách speciality, které většině tradičně smýšlejících Čechů příliš nelahodí. Ochutnat lze téměř pět stovek piv, mezi nimi i oblíbená bílá pšeničná piva s koriandrem a pomerančovou kůrou, ovocné lambiky s višňovou, malinovou či broskvovou příchutí či velice silná klášterní piva, která v sudech zrají i několik let, a popíjejí se proto s patřičnou úctou.

Už první říšský kancléř Otto von Bismarck, který v předminulém století sjednocoval Německo, měl jasno: "Němci mají u piva základní potřebu, a to nadávat na vládu." Že to Čechům něco připomíná? Přinejmenším to, že si jsou Češi i Němci oblibou moku, jeho spotřebou a návyky i přes malé odlišnosti až neskutečně podobní.

V sousedním Rakousku se český pivař může cítit téměř jako doma. V důsledku staletého historického soužití a geografické blízkosti je zde i pivní "kultura" velmi podobná té české. Pivo je dostupné prakticky na každém kroku, je převážně stejného typu jako v Česku, jeho výběr je bohatý a i cenově je dostupné.

Představa českého turisty, který by se vydal do Ruska především kvůli ochutnávce místního piva, moskevské restauratéry rozesmívá. Proč se podle nich vzdalovat ze země, kde se vaří jedny z nejlepších piv na celém světě. České pivo má v Rusku společně s německým stále tu nejlepší pověst a návštěva "tradiční české restaurace", kde jídelní lístek kromě piva zdobí i takové speciality jako "topiňky" či svíčková bývá oblíbenou zábavou místních podnikatelů. Tomu odpovídají i ceny, český pivní turista by z nich byl nejspíš překvapený. Půllitr točeného českého piva za 100 až 180 rublů (80 až asi 140 korun) není neobvyklá cena.

Ve Spojených státech si pivař přijde na své. Nabídka je tu široká od piv místních populárních značek velkých společností přes kvalitní druhy z lokálních pivovarů až po piva dovážená z různých koutů světa, včetně České republiky. Některé restaurace se pyšní, že na nápojovém lístku mají i sto druhů piv, i když podle osobní zkušenosti zpravodaje ČTK ne všechny vždy mají na skladě.

Američané se k pivu chovají s poněkud menší úctou, než například Češi. Nelpí tolik na způsobu čepování a pěkné pěně, rádi míchají různé druhy dohromady, pivo srkají z menších sklenic nebo rovnou z plechovek či ho servírují se čtvrtkou citronu nebo limety zastrčenou v hrdle lahve. Plastikové kelímky nikoho neurážejí. Americký pivní trh opanují především všudypřítomné druhy Budwieser a Miller, ale milovníci piva rádi sahají i po nápojích z menších pivovarů, jako je například značka Samuel Adams z Bostonu nebo Yingling z Pensylvánie.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies