VYBERTE SI REGION

Tusk: Rozšířený Nord Stream nesníží závislost EU na plynu z Ruska

Brusel - Rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí surovinu z Ruska do Německa po dně Baltského moře, by podle názoru šéfa summitů EU Donalda Tuska nezvýšilo diverzifikaci zdrojů plynu ani nesnížilo energetickou závislost Evropské unie na Rusku. Unijní summit dnes ve svých závěrech upozornil, že všechny nové energetické projekty musejí odpovídat příslušné legislativě EU, včetně takzvaného třetího energetického balíčku, a také cílům vznikající evropské energetické unie.

18.12.2015 4 AKTUALIZOVÁNO 18.12.2015
SDÍLEJ:

Předseda Evropské rady Donald Tusk.Foto: ČTK/Dospiva Jakub

Tusk před novináři citoval údaje Evropské komise, která podle něj spočetla, že dokončení projektu Nord Stream 2 by zvýšilo závislost Evropy na jednom dodavateli a koncentrovalo do této jedné cesty 80 procent dodávek ruského plynu. Také by to znamenalo dominantní pozici ruské společnosti Gazprom na německém trhu s podílem přes 60 procent.

„Z mého pohledu nepomáhá Nord Stream diverzifikaci, ani nesnižuje naši energetickou závislost. Ale je na komisi, aby dokončila své technické i právní hodnocení toho, zda toto je, či není v souladu s našimi dnešními závěry," poznamenal Tusk. Právě komise tak nakonec rozhodne, zda má mít projekt nárok na jakoukoli – finanční, právní či politickou – podporu ze strany Evropské unie či jejích členských zemí.

Německá kancléřka Angela Merkelová na schůzce i před novináři zdůraznila, že se v první řadě jedná o soukromý obchodní projekt. „Nyní je potřeba nezbytný právní rámec. Komise zahájila jednání s národními regulátory," řekla.

Podle Tuska prezidenti a premiéři osmadvacítky na summitu hovořili také o „geopolitickém kontextu" a o problémech, které případné rozšíření plynovodu bude znamenat pro Ukrajinu jejím obejitím. Itálie, ale i Bulharsko a další země chtěly vyjasnit, proč nešlo pokračovat v plánech na plynovod South Stream, když rozšíření baltského plynovodu by mohlo být možné.

Německo si přeje politické řešení, v němž by Ukrajina dál hrála roli tranzitní země, prohlásila Merkelová. „Nyní uvidíme, jak dopadnou procedury," podotkla.

Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltu, se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Český premiér Bohuslav Sobotka má za to, že plán Ukrajinu oslabuje a poškozuje také některé další členské státy unie. „Adresovali jsme Evropské komisi silnou výzvu, aby se projektem intenzivně zabývala a posoudila, zda je v souladu s platnou legislativou," vysvětlil Sobotka.

I Německo

Připomněl také, že dnešní závěry unijního summitu schválily všechny země EU, tedy včetně Německa.

Proti rozšíření plynovodu protestovaly země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska už na konci listopadu v dopise zaslaném místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Česko se k dopisu, který upozorňoval na možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu, nepřipojilo.

Nevoli na východě Evropy vyvolal plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny, už v minulosti. Smlouvu o vybudování díla podepsali v září 2005 ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté po těsně prohraných volbách opustil vládní funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia plynovodu.

Autor: ČTK

18.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies