VYBERTE SI REGION

Týdeník Dotyk: Jak to vypadá ve čtvrti Molenbeek, evropské líhni teroristů

Název čtvrti Molenbeek znají po útocích v Paříži i lidé mimo Belgii: za posledních osmnáct měsíců se místní obyvatelé podíleli hned na pěti teroristických útocích nebo pokusech o ně. Jak se v převážně muslimské části Bruselu nyní žije Evropanům?

8.12.2015
SDÍLEJ:

Molenbeek má jen necelých šest kilometrů čtverečních.Foto: ČTK/AP

Mám-li být upřímný, my „bílí" Belgičané se tu necítíme dobře, říká Vladimír Pohůnek na hlavním náměstí v bruselské čtvrti Molenbeek, kde spolu stojíme. Přitom to není žádné tmavé zákoutí, naopak. Domy jsou docela výstavní, policejní stanice je jen padesát metrů od nás.

Pan Pohůnek přesto nejdřív nechce mluvit na mikrofon: bojí se, že nás místní výrostci napadnou, jakmile uvidí, že natáčíme. A má pravdu. Před dvojicí, která po chvíli těsně vedle nás zastaví v autě a zasypává nás nadávkami, se zachráníme jen tím, že mizíme pryč.
Vladimír Pohůnek do Belgie emigroval před čtyřiceti lety, posledních osm let bydlí v Molenbeeku. „Staří lidé večer absolutně nevycházejí. Jakmile se teď na podzim po páté hodině setmí, jsou doma, mají strach." Na to, aby se přestěhoval, je ale prý už starý. A navíc v lepších čtvrtích v Bruselu jsou nájmy opravdu vysoké.

Nefunkční městoMolenbeek

Podobně jako třeba ve Francii je i v Bruselu silně patrný problém sociálně vyloučených lokalit. Zatímco třeba v Paříži jsou na samotné periferii města, Molenbeek těsně přiléhá k centru; od sochy Čůrajícího chlapečka, symbolu Bruselu, do něj volnou chůzí dojdete za dvacet minut.

Práci tu nemá třetina ze zhruba stovky tisíc místních obyvatel. Nebývale vysoká hustota zalidnění je problémem sama o sobě; Molenbeek má jen necelých šest kilometrů čtverečních. „Mladí nemají doma dost prostoru, a tak tráví hodně času na ulici. To má dopad na jejich školní docházku a často je to svádí k malé i větší kriminalitě," řekla belgickému deníku Le Soir islamoložka Sarah Turineová.
Místní mládež má nadprůměrně vysoké sklony ke konzumaci alkoholu a lehkých i tvrdších drog. Dealery tu po setmění potkáte doslova na každém kroku. S drogami měli ostatně podle policie před svojí radikalizací co do činění i bratři Abdeslamové, spolupachatelé pařížských útoků. Bydleli přímo na molenbeeckém náměstí.

Jestliže některé charakteristiky Molenbeek sdílí s řadou jiných problémových čtvrtí po celé Evropě, jiné jsou specificky belgické. Cizinci žijící v Bruselu si už roky dělají legraci z toho, že toto město je nefunkční. Úřady, hromadná doprava – vlastně cokoliv – buď nefungují vůbec, a pokud ano, tak specifickým, prostě belgickým způsobem.

Pakt s politiky

V bruselských mešitách má už desítky let vliv radikální saúdskoarabský wahhábismus, a to dokonce na základě oficiální smlouvy mezi Belgickým královstvím a Saúdskou Arábií. V Belgii platí obzvlášť liberální zákony o svobodě projevu, což dlouhodobě umožňovalo činnost radikálním kazatelům.

Belgičtí politici se zároveň úzkostlivě vyhýbali čemukoliv, co by mohlo vést ke konfliktu s částí muslimské populace. Dobře je to patrné právě v Molenbeeku, kde platí jakýsi tichý pakt: politici se nepletou do záležitostí místních obchodníků s drogami, ignorují bujení tajných mešit i obsah kázání v těch oficiálních a výměnou za to dostanou hlasy ve volbách. Volební účast je v Belgii povinná.
Krom toho je v Belgii tradičně velmi snadné sehnat zbraně. „Když víte, kam zajít, kalašnikov koupíte v Molenbeeku nebo na Jižním nádraží během pár minut," říká jeden český diplomat.

A přidejte k tomu absurdity vpravdě belgické: domovní prohlídku může policie podle zákona udělat pouze od pěti ráno do devíti večer, jinak můžou podezřelí – i teroristé – klidně spát. Je to k smíchu nebo k pláči? Vláda teď chce prohlídky týkající se terorismu umožnit čtyřiadvacet hodin denně.

Pomohlo by jistě i spojení Bruselu v jeden policejní obvod. Dnes je belgické město rozděleno na šest samostatných policejních odborů, které si mezi sebou nevyměňují dost informací. Jenže když místní vlámští politici v reakci na útoky v Paříži navrhli změnu, Valoni se hned postavili proti. Tak už to prostě v Belgii chodí: Vlámové a Valoni, tedy hlavní národnosti, které v ní žijí, mají obrovský problém shodnout se v podstatě na čemkoliv.

ONDŘEJ HOUSKA, zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu

Celý článek najdete v aktuálním čísle Týdeníku Dotyk. 

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu  či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk

Autor: Redakce

8.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies